Pulujova "rentgenová" lampa

25. červen 2009 | 06.00 |

PulujJméno Ivana Puluje zná dnes málokdo. Fyzik Ivan Puluj působí ve světě fyziky jako nějaký Jára da Cimrman. Narodil se v roce 1845 v haličském Hrymalově, maturoval v Tarnopoli, v roce 1869 absolvoval bohosloveckou a v roce 1872 filozofickou fakultu. V letech 1874 -1875 učil fyziku na námořní akademii Rijece, pak pokračoval ve studiu filozofie na univerzitě ve Štrasburku a poté působil jako soukromý docent na univerzitě ve Vídni. A tady jeho zajímavý "cimrmanovský" příběh začíná.

Svoje znalosti z elektrotechniky uplatnil v praxi, když ve zbrojovce v hornorakouském Štýru (Steyr) převedl ztrátovou výrobu pušky verndlovky (po prohrané bitvě u Hradce Králové v roce 1866) na produkci žárovek vlastní konstrukce. Dokonce světoznámého českého vynálezce obloukové lampy Františka Křižíka naučil správně foukat žárovky.

O tom, že intelektuální emigranti jsou pro hostitelskou zemi přínosem, se evropské země v novodobé historii přesvědčily už mnohokrát. Jeden z takových migračních pohybů začalna konci devatenáctého století, Mezi příslušníky haličské inteligence, kteří u nás tehdy nalezli nový domov, byl právě devětatřicetiletý Ukrajinec Ivan Puluj.Puluj později působil jako řádný profesor v Praze na Německé vysoké škole technické, kde přispěl k tomu, aby se Praha stala městem fyziky, chemie a elektrotechniky. Navrhl několik vynálezů oceněných medailemi na světových výstavách v Paříži. Zasloužil se o elektrifikaci Prahy, když společně s firmou "Kolben a spol." prosadil a vybudoval ústřední elektrárnu v Praze – Holešovicích.

Ovšem tu nejzajímavější záležitost spojenou s Pulujovým jménem si nechávám nakonec.  Nechybělo mnoho a tento fyzik mohl být světoznámý stejně jako Röntgen. Zkonstruoval totiž vakuovou trubici (Pulujova lampa) v níž dopadem katodových paprsků ne oxidy či sulfidy vápníku, hořčíku, stroncia nebo barya vzniká viditelné záření. Může být však zdrojem stejných paprsků, jaké v roce 1895 objevil právě Röntgen. Pulujovy lampy byly dokonce k tvorbě paprsků X (rentgenova záření) vhodnější než ty, které měl jeho objevitel tehdy k dispozici.

Není pochyb, že profesor Puluj byl k objevu rentgenova záření velmi blízko. Proto jej mohl hned 15. února 1896 předvést početnému publiku. Údajně tyto paprsky objevil a prováděl s nimi 20 let pokusy, aniž by se svým objevem šel na veřejnost. Na své přednášce předváděl přístroje, které sám zkonstruoval, prosvítil na pódiu nedobytnou pokladnu, psa, muže ba i ženu, ovšem maskovanou. Podle publikované zprávy pomáhali Pulujovi fotoalamatéři Paspa a Šafařík. Známý "skiagram morčete" byl poté  uveřejněn v březnovém čísle časopisu Z říše vědy a práce pod Paspovým autorstvím. Ve spolupráci s profesorem fyziky na české univerzitě Čeňkem Strouhalem také použil svou lampu ke zhotovení prvních rentgenogramů v českých zemích. Do dnešní doby se dochovalo album šestnácti listů  rentgenogramů opatřených názvem  "Fotografování při světle  kathodovém" s letopočtem   1896.  Celý soubor  je uchován v Náprstkově muzeu, jednotlivé listy v Národním technickém muzeu a v soukromých rukách. Snímky jsou nalepeny na kartonech  formátu 44 x 34 cm, signovány Eckertovým slepotiskovým razítkem a  opatřeny štítky, z nichž vyplývá  Pulujova spolupráce. Vedle  "klasických" rentgenogramů ruky, ryby, raka, žáby, apod., jsou do souboru zařazeny  i rentgenogramy kamejí a jakási  " zátiší pro světlo katodové" - soubory  drobných domácích předmětů, uspořádaných do působivých  celků.

Ukrajinský fyzik Ivan Puluj zemřel v Praze počátkem roku 1918.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (3x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Pulujova "rentgenová" lampa j. novák 01. 03. 2012 - 09:31