Rotace projektilu

7. červenec 2009 | 07.07 |

projectil1projectil2

Rotující kulka vystřelená ze zbraně doletí dál a s větší přesností než bez rotace. Možná si myslíte, že dostřel závisí pouze na množství energie, kterou kulka dostane ze střelného prachu v náboji. Ale projektil při letu vzduchem se potýká s významným odporem vzduchu. Uvnitř hlavně zbraně je drážkování. Když kulka prochází hlavní, tyto drážky se jí chopí a donutí ji získat pohybem po spirále rotaci. V některých zbraních se drážkování stáčí doleva, v jiných doprava.

Původně byly kulky jen kuličky z olova, jako zminiaturizované dělové koule. Protáhlý, cylindrický tvar získaly kulky okolo roku 1825, kdy se zjistilo, že při letu udržují lépe rychlost. Je to proto, že pokud se daná hmota olova prodlouží, vpředu zúžený tvar bojuje s menším odporem vzduchu než koule – je aerodynamický.

S prodlouženými kulkami jsou ale problémy, které u kulatých nehrozí. Když se vystřelí prodloužená kulka, drobné nerovnosti na povrchu mohou zachytit vzduch a lehce změnit dráhu, takže střela už dál nesměřuje přímo dopředu. Drobné vybočení dráhy se s odporem vzduchu zvětšuje a tím se kulka odchyluje stále víc. Za chvíli létá ze strany na stranu, což působí ještě větší odpor vzduchu, výrazně zkrátí dostřel a vychýlí ji ze směru. Utrpí tím jak dostřel, tak přesnost střelby.

Pokud se však vlivem drážkování kulka roztočí podél své dlouhé osy a letí, vzdoruje jakékoli změně ve směru letu. Těžký rotující předmět má totiž vysokou hybnost. A není to jen hybnost ve směru pohybu, ale má i rotační (úhlovou) hybnost. Hybnost tělesa zůstává nezměněna, pokud ji nenaruší nějaká vnější síla. Rotující kulka si tedy zachová úhlovou hybnost tím, že rotuje podél své osy ve stejném směru po celou dobu letu, protože ji nenaruší žádná vnější síla. Drobné nerovnosti povrchu jsou ve srovnání s velikostí úhlové hybnosti kulky zanedbatelné. Pokud projektil směřuje zúženou stranou dopředu, snižuje se odpor vzduchu a on doletí dál a přesněji. Když zasáhne nějaký předmět, jeho hybnost nezmizí, ale přenese se na cíl.

Mezinárodní právo vyžaduje, aby kulky rotovaly. Jinak by střela mohla zasáhnout oběť zase strany a nadělala by daleko větší škodu, než když vytvoří čistý rovný a kulatý otvor. Ženevské konvence rovněž ustanovily, aby kulky byly potaženy tvrdším kovem než je olovo – například mědí. Olovo je totiž měkké a snadno se deformuje, při nárazu na cíl by se kulka mohla zploštit a vytvořit velmi nevzhledný otvor. Vojákům to nakonec vyhovuje. Dnešní vojenské útočné zbraně vystřelují kulky takovou rychlostí, že pokud by nebyly potažené, olovo by se díky tření o vzduch začalo tavit, létaly by pak nevypočitatelně a minuly by cíl.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1.25 (4x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře