Proč nepadají usmažené vlaštovky z drátů

27. červenec 2009 | 06.00 |

vlaštovkyNa drátech vysokého napětí vidíme běžně posedávat nejrůznější ptactvo, bez toho, že by docházelo k jejich zdravotní újmě či obětech na životech. Obvyklá odpověď, že ptáky elektrický proud nezabije, protože nejsou uzemnění, nevystihuje jádro problému. Rozumí všichni, komu se takové zjednodušené vysvětlení dostane, co znamená být uzemněný? Co je tak divné na tom dotýkat se země?

Elektrický proud v drátu je tvořen usměrněným pohybem volných elektronů. Pokud elektrony nemohou proudit z jednoho místa na jiné, nekonají práci, ale také ani neublíží. Napětí je jakási "síla", která postrkuje elektrony z jednoho místa na druhé, aby pro nás mohly vykonávat práci. Napětí může být libovolně vysoké, elektrony neudělají nic, pokud nemají cestu, po níž se mohou pohybovat. A to cestou může být vedení vysokého napětí. Pod vlivem vysokého napětí se elektrony přemisťují až z elektrárny k našim spotřebičům v domácnostech. Kam se pak elektrony podějí, když projdou elektrospotřebiči? Vrací se zpět do země, tedy do míst, odkud je nějakou formou elektrárenská společnost při výrobě elektřiny získala.

A jak je to tedy s našimi opeřenci? Jejich drobné nožky se dostanou do styku s množstvím elektronů, které čekají na to, aby si našly cestu a přes naše elektrospotřebiče se vrátily zpět do země. Jenomže naštěstí pro ptáky jejich těla nenabízejí způsob, jak elektrony do země odvést. Ptáci nejsou spojeni s ničím. Představují pro elektrony slepou uličku. Elektrony proto nemají možnost využít ptáky jako spojnici se zemí, takže jimi neprotéká žádný proud. Pokud si navíc dají zejména větší ptáci pozor, aby se při přistávání na drát nebo při vzletu z drátu nedotknuli křídlem jiného drátu či stožáru, pak se nemusí ničeho zlého obávat.

Vysedávání ptáků na drátech jim přináší nejednu výhodu, jednak mají přehled o okolí a o potravě, ale zejména v zimě si zde sedají proto, aby si i ohřály nožky. Elektrický proud procházející dráty vytváří malé množství tepla, které jim nožky může skutečně ohřívat.

vlaštovka2A jak můžou na drátech nocovat a nespadnout? Jakmile uvolní svaly na nohou, zpevní se jim, zatímco nám naše svaly při usnutí povolí.

V minulosti docházelo na vedení vysokého napětí ke zraněním a úhynu ptáků v případech, kdy byla křídlem ptáka spojena "živá" část s uzemněnou částí vedení či jiným uzemněným předmětem. Dnes již takové nebezpečí nehrozí. Vzdálenosti mezi jednotlivými fázemi vodičů byly upraveny na více než 5 metrů. Délka závěsu (vzdálenost vodiče od konstrukce stožáru) na stožárech vedení vysokého napětí 220 a 400 kV je 3,5 metru a více. Největší u nás žijící ptáci, orel mořský a labuť, mají přitom rozpětí křídel maximálně 240 cm, čáp bílý pak 2 metry. Proto jim úraz elektrickým proudem na tomto typu vedení nehrozí.

Pokud jste viděli pracovníka elektrárenské společnosti, jak na plošině opravuje vedení holýma rukama, je ve stejném bezpečí jako uvedení ptáci. Koš, ve kterém stojí je zcela izolovaný od země. Elektrony si nemohou najít přes jeho tělo cestu k zemi, takže ho nemohou rozsvítit jako třeba wolframové vlákno v žárovce.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1.93 (14x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší