Proč stříká šampaňské

31. červenec 2009 | 06.00 |

Kdybych napsal, že při zatřepání láhví šampaňského, piva nebo limonády se uvnitř zvýší tlak plynu, 99 lidí ze 100, mezi nimi i chemici a fyzikové, by souhlasilo. Ale není to pravda Když zatřepete neotevřenou láhví nebo plechovkou syceného nápoje, tlak uvnitř se nezmění.

David W. Dealer a Benjamin K. Selinger z australské Národní univerzity v Canbeře v roce 1988 vyřešili tuto otázku nejjednodušším možným způsobem – změřili tlak plynu uvnitř láhve před zatřepáním a po něm. Upravili standardní tlakoměr tak, aby ho bylo možné našroubovat na láhev limonády. Výsledek jejich pokusu (byl by stejný i se šampaňským) ukázal, že pokud stojí neotevřená láhev v klidu při pokojové teplotě několik dnů a potom se s ní zatřepe, tlak oxidu uhličitého se nezmění.

Tlak plynu ovlivňují pouze 2 faktory: teplota a množství CO2, který se může rozpustit při dané teplotě v kapalině. V láhvi je jasně dané množství CO2. Část se rozptyluje v kapalině, část zůstává volně nad hladinou. Pokud neotevřená láhev limonády zůstane nějakou dobu při stejné teplotě tak se dostane do rovnovážného stavu - množství plynu rozptýleného v kapalině a množství plynu, který zůstane volně, se ustálí v poměru typickém pro danou teplotu. Tento poměr lze ovlivnit jedině tím, že změníme teplotu nebo změníme množství CO2. pokud uložíme láhev na celý den do ledničky, v kapalině se rozptýlí větší množství plynu, protože v chladnějších kapalinách se plyn rozptyluje snáz. Potom ho v prostoru nad hladinou nápoje bude méně a sníží se tlak. Proto při otevírání studené láhve hrozí vystříknutí kapaliny méně, než když ji otevíráme teplou.

Pouhé třepání lahví tlak nezmění, protože tím se nemění teplota. Vystříknutí obsahu láhve způsobí zvýšené množství uvolněného plynu mechanickým uvolněním CO2 z kapaliny, když se láhev otevře. Především se rozptýlené molekuly CO2 nemohou jen tak rozhodnout a shromáždit na jednom místě, aby vytvořily bubliny. Potřebují něco, kde se můžou shromáždit – mikroskopickou částečku prachu nebo drobnou nerovnost na povrchu láhve. Těmto shromaždištím se říká nukleární místa, protože slouží jako jádro nebo střed bubliny. Jakmile se na takovém místě shromáždí několik molekul CO2 a začnou vytvářet bublinu, pro ostatní molekuly je jednodušší se k nim přidat a bublina roste. Čím je bublina větší,tím snáz přibírá další molekuly a tím rychleji narůstá.

Když zatřepete zavřenou láhví šampaňského, přimějete miliony drobných plynových bublinek z prostoru nad hladinou, aby se zanořily do kapaliny. Tam fungují jako miliony nukleárních míst, kolem nichž se začnou vytvářet miliony dalších bublin. Pokud potom necháte láhev na delší dobu v klidu, nové drobné bublinky se absorbují a obsah se vrátí k obvyklému stavu, ve kterém nic nehrozí.

Ale nově se tvořící bubliny se nerozplynou rychle, nějakou dobu zůstávají v láhvi a čekají až někdo láhev otevře. Když k tomu dojde a tlak v láhvi se nad hladinou kapaliny náhle poklesne na hodnotu atmosférického tlaku, miliony drobných bublinek se mohou zvětšovat a čím jsou větší, tím rychleji mohou růst. Velké množství uvolněného plynu potom vyústí v obrovský náraz, který vyžene kapalinu z láhve.

Nejlépe se s problémem příliš stříkající limonády či šampaňského vypořádáme, když láhev uložíme na dostatečně dlouhou dobu do lednice, aby v ní nastal rovnovážný stav. Při otevírání si ní nemáme příliš manipulovat, tedy tehdy, když netoužíme postříkat vše kolem a přijít o drahocenný nápoj, kterým pravé šampaňské skutečně je.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 ˇ 2 ˇ 3 ˇ 4 ˇ 5
známka: 1.5 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Proč stříká šampaňské zdenda* 04. 08. 2009 - 15:56