Vybírá si blesk stromy podle druhu?

16. srpen 2009 | 06.00 |

strom bleskZa bouřky často udeří blesk do stromu. S tím souvisí mnoho zajimavých otázek. Jaké druhy stromů si blesk vybírá? Proč udeří do člověka stojícího pod stromem? Proč je kmen stromu bleskem rozštípnut?

Blesk zasahuje stromy ve starých, ale i v mladých porostech. Míra ohrožení stromů bleskem se zvyšuje u stromů rostoucích v hřebenových a vrcholkových partiích, s kůlovým kořenem vstupujícím do vlhčích vrstev půdy a na stanovištích se zvýšeným podílem rud.       

Po úderu blesku do stromu je vysoká teplota příčinou odpaření vody z lýka, přičemž náhlý vznik páry potrhá pletiva, kůru, dokonce i dřevo stromu. Kořeny i kmen zasažených stromů jsou náchylné ke vzniku požáru, napadení hmyzem a dřevokaznými houbami. Blesk vertikálně procházející kmenem může způsobit v jeho profilu od vrcholku k oddenku trhlinu, většinou jsou však bleskové stromy bez viditelného poškození. V případě horizontálních korunových výbojů dochází k přenosu indukční energie přes větve a v profilu kmene koruny se vytváří 1–2 m široké silné zasmolení.

S bleskem je často spojeno riziko lesního požáru, jehož vznik je limitován 14% vlhkostí dřeva. Na rozdíl od boreálních a subalpinských lesů, kde se blesk podílí na příčinách lesních požárů 63 % (záp. Kanada), 60 % (Skalisté hory) a 56 % (Finsko), vzniká ve středoevropských podmínkách od blesku pouhé 1 % lesních požárů. Velký hospodářský význam má skutečnost, že odumírají další stromy v okolí přímo zasaženého stromu. Blesková kola s více než jedním zasaženým stromem vznikají nejčastěji v zapojených smrkových porostech, zatímco jednotlivě odumírající bleskové stromy jsou typické pro jedlové porosty a porosty uvolněné. Vznik bleskových kol souvisí s propojením sousedních stromů kořenovým systémem. Výskyt kruhových bleskových kol je odvozen z radiálního šíření elektrického výboje v podloží. Existuje skupinovité odumírání smrků, na nichž není patrný úder, ale v průběhu 1–3 let chřadnou a hynou, bývají souběžně napadeny kůrovci. Živé stromy na okraji bleskového kola mají "spálené" kořeny na straně přivrácené ke středu kola. Tento typ poškození je mnohem významnější než mechanické poškození jednotlivých stromů. Po zásahu blesku dochází na stromu k fyziologickým poruchám, je narušen vodní režim, poškozen kořenový systém, vzniká charakteristické zapaření lýka. Odumírání lýka, které se zpravidla vyznačuje zapařením (po zaschnutí se stromy obtížně odkorňují), postupuje od oddenkové části u vertikálních úderů blesku nebo od koruny, což může souviset s horizontálním plošným korunovým bleskovým výbojem zanechávajícím na kmenu v koruně typicky zasmolenou sekci

Na území ČR jsou evidovány bleskem poškozené smrky nejčastěji v porostech 5. věk. tř. (43,2 %), ve výškovém profilu 401–800 m n. m. (84 %) na jižních expozicích. Nejčastěji jsou zasaženy stromy, v nichž se při přiblížení nabitého bouřkového mraku indukuje největší náboj. Jsou to stromy s dobře vodivými rostlinnými pletivy či jsou dobře spojené se zemí široce rozvětveným a hlubokým kořenovým systémem. Proto jsou nejčastěji bleskem zasaženy rozložité duby, ale také borovice a smrky a nejméně údajně buky, akáty, kaštany a břízy. Dokonce strom jeřáb je považován účinným proti bleskům. Možná proto, že pro germánské a severské kmeny byl jeřáb podle legendy posvátný proto, protože zachránil život mocnému bohu bouře Thorovi, před vodou dravé řeky, která ho málem spláchla do podsvětí. To je také vysvětlení, proč se v některých zemích jeřáb nazývá Thorsbjork (Thorova záchrana)

A proč blesk který uhodí do stromu, může zasáhnout člověka stojícího vedle tohoto stromu? Jiskrový výboj vždy prochází prostředím, které má menší elektrický odpor. Je-li tělo člověka lepším vodičem než kmen stromu, elektrický proud nepřejde z koruny kmenem do země, ale odkloní se a projde člověkem.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1.71 (7x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře