Měření teploty pomocí žároměrek

21. září 2009 | 06.00 |

žároměrkaTeplota se dá zjišťovat především teploměrem, ale co tak teplota v keramické peci. Tam obyčejný rtuťový teploměr nestačí, proto se ještě používají Segerovy žároměrky.Jedná se o objev Hermanna Augusta Segera z roku 1886. Seger sestavil hmotu, která se deformuje při určité teplotě, pak tento objev zdokonalili Cramer (1892) a Hecht (1895). Aplikací tohoto objevu získáme možnost opticky kontrolovat teplotu výpalu v pecích.

Žároměrky jsou mírně nakloněné jehlánky vyrobené z přesně definovaných směsí, jejichž složení se postupně mění, takže tvoří postupnou řadu. Každé žároměrce přiřazuje výrobce teplotu. Žároměrky se v peci s vysokou teplotou deformují a když se špička žároměrky dotkne podložky, je dosažena v peci požadovaná teplota. Do pece se nejčastěji vkládají na podložce 4 žároměrky. Dvě jsou signální a mají nižší čísla a slouží k včasnému upozornění, že se blíží očekávaná maximální teplota, jedna je kontrolní a ukazuje zda zboží nebylo přepáleno. I když je složení žároměrky dost přesné, nelze s určitostí tvrdit, že žároměrka ukázala teplotu, kterou byla označena, protože deformace závisí i na rychlosti výpalu a také na pecní atmosféře. Vzhledem ke své jednoduchosti lze žároměrky využít i dnes k regulaci pecí, která spočívá v kontrole změn žároměrek pecním průhledem, v jednoduchém zařízení žároměrka může svou deformací také vypnout ohřev a konečně mohou být žároměrky použity ke kontrole funkce elektronické regulace a elektrických měřidel.

Nejrozšířenější v Evropě je řada žároměrek Segerových, které se staly tak populární, že původní řada od 1 (1100°C) do 42 (2000°C) byla zachována, jenom pro čísla 1 až 6 bylo mírně pozměněno původní Segerovo složení (tyto žároměrky nesou označení 1a až 6a) a řada byla rozšířena do nižších teplot 650 – 1080°C o čísla 021 až 01a.

V Americe se používá řada Ortonova (Orton cones), jejíž číslování se od Segerovy řady liší. Orton svou řadu žároměrek koncipoval tak, aby zachycovala celkovou tepelnou expozici, tedy nejen nejvyšší teplotu, ale i dobu výpalu.
Velmi přesné výsledky dávají také Bullerovy kroužky, u nichž se měří změna průměru po výpalu. Nevýhodou je nemožnost odečtu během výpalu, protože průměr je třeba změřit .

Pokyny k měření žároměrkami:
- žároměrky je třeba zapíchat v mírném náklonu do kousku hlíny. Tato hlína samozřejmě musí před výpalem vyschnout jako každá jiná hlína jdoucí do pece, jinak se rozlítá na kousky a rozteklé žároměrky se přilepí kam nemají.
- žároměrky je potřeba nepoplést a mít na papírku napsány jejich teploty, na žároměrkách se označení špatně čte, tak je lepší na to moc nespoléhat.
- žároměrky je potřeba umístit do pece tak aby byly otvorem vidět, v peci je spousta plamenů, a žároměrky jsou poměrně malé.

- je dobré žároměrky naklonit tak, aby i po deformaci (tedy po výpalu) bylo vidět jejich označení - to pro případ, že vše neprobíhalo jak mělo a je třeba udělat zpětnou kontrolu.
- taky je dobré počítat s tím, že "studenější" žároměrky se po značném překročení jejich teploty roztečou nebo trochu povaří a můžou se roztéct nebo kápnout - uložme je tedy tak, aby nic nepoškodily

Velké firmy stále používají Segerovy žároměrky, protože je to určitý protokolární doklad o skutečně dosažené teplotě ovšem teplota se dá dnes také měřit elektrickým pyrometrem.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1.8 (5x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře