Naučte se značky nových chemických prvků: Nh, Mc,

19. červen 2016 | 06.00 | rubrika: Atomová a jaderná

V periodické soustavě se pomalu začínají zabydlovat 4 nové chemické prvky. Od roku 2011, kdy do ní byly zařazeny prvky s protonovými čísly 114 a 116, pojmenované později flerovium a livermorium, jde o další významný přírůstek. Čtveřice nových prvků byla vyrobena na urychlovačích a zařadí se do mezer v sedmé řadě periodické tabulky prvků mezi tzv. transurany.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 318x

Proč je radioaktivita v mase některých divočáků?

3. září 2014 | 06.00 | rubrika: Atomová a jaderná

Když před 28 lety unikly při havárii jaderného reaktoru v Černobylu radioaktivní částice do celé Evropy a potažmo do celého světa, zjišťovaly se hodnoty radioaktivity v půdě, rostlinách a živočiších. Vzpomínám si, jak v některých atlasech hub přeložených do češtiny z německého originálu, se z důvodu zvýšené radioaktivity nedoporučovala ani po letech konzumace hojné a  houbaři velmi oblíbené houby - suchohřibu hnědého.  Po letech tyto zvýšené hodnoty sice klesly pod zdraví škodlivý limit, přesto se i v dnešní době můžeme setkat s nadlimitními hodnotami radioaktivity v mase divokých prasat na Šumavě či v Německu. Příčinou je podle výzkumu pracovníků Krajské veterinární správy pro Plzeňský kraj a jejich spolupracovníků z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně nenápadná houba jelenka obecná.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 3 (1x) | přečteno: 621x

Viděli jste polární záři v ČR?

3. březen 2014 | 06.00 | rubrika: Atomová a jaderná

Polarni zare v HlukuVýskyt polární záře v zeměpisné šířce odpovídající České republice je velmi vzácný. Během jednoho slunečního cyklu (11 let) dochází průměrně k 6 až 7 polárním zářím takové intenzity, že je možné je sledovat i od nás. Od 27. září v roce 2011 došlo k tomuto úkazu u nás až ve čtvrtek 27. února 2014.

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení 5 (1x) | přečteno: 407x

Animace testování jaderných zbraní 1945 - 1998

1. únor 2014 | 06.00 | rubrika: Atomová a jaderná

Od roku 1945, kdy byla v USA na střelnici Alamogordo v Novém Mexiku testována v experimentu označovaném jako Trinity plutoniová bomba, až do dnešní doby, vybuchlo v rámci jaderných testů přes 2 056 jaderných náloží. Z nich více než polovinu provedly USA (1032) a třetinu SSSR (715). Na třetí pozici je Francie s 201 zkouškami, pak Velká Británie (45), Indie (4), Severní Korea (3), Pákistán (2) a 1 výbuch se přisuzuje Izraeli či JAR. Animace japonského výtvarníka Isao Hašimota zachycuje testování jaderných náloží jadernými velmocemi v rozmezí let 1945 až 1998.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.33 (3x) | přečteno: 810x

Miniaturní urychlovače na čipu

16. říjen 2013 | 06.00 | rubrika: Atomová a jaderná

Urychlovače částic často chápeme jako velmi rozměrná zařízení, která slouží zejména ke studiu elementárních částic hmoty. V urychlovačích získávají nabité částice (elektrony, pozitrony, ionty) díky jednorázovému nebo vícenásobnému urychlení rozdílem potenciálů elektrického pole požadovanou kinetickou energii. Několik kilometrů dlouhé lineární urychlovače byly postupně z praktických důvodů nahrazovány urychlovači kruhovými,  kde je trajektorie urychlovaných částic zakřivena magnetickým polem. Urychlovače elektronů se nakonec dostaly i do domácností v podobě klasických televizních obrazovek typu CRT. V blízké budoucnosti se může nová technologie urychlovačů částic na čipu, stát součástí i mobilního telefonu.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 347x

Převrat v získávání energie jadernou fúzí

10. říjen 2013 | 06.00 | rubrika: Atomová a jaderná

Snem jaderných fyziků je uskutečnění řízené jaderné fúze na Zemi. Díky ní by lidstvo mohlo získat dostatečné množství energie a vyřešit tak problém s nedostatkem neobnovitelných energetických zdrojů. Mohli bychom tak využívat energii, která běžně vzniká ve hvězdách. Při termojaderné fúzi dochází ke slučování jader lehkých prvků na jádra těžších prvků a uvolnění obrovského množství energie. Problémem však je, jak přinutit jádra lehkých prvků, aby překonala mezi sebou působící odpudivé síly. To vyžaduje příliš vysokou teplotu, při které by bylo nutné udržet několik miliónů °C žhavou kaši po dostatečně dlouhou dobu, aniž by došlo k roztavení vlastního fúzního reaktoru. Ve snaze zvládnout jadernou fúzi řízeně a následně ji použít jako zdroj energie byla vyvinuta celá řada postupů a zařízení. Problém v jejím využití pro energetické účely je v tom, že doposud bylo nutné do zařízení dodávat více energie, než kolik je pak vyprodukováno. Nyní se však zdá, že se vědcům i tento problém podařilo praktickým způsobem vyřešit.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 2 (1x) | přečteno: 494x

80 let od objevu neutronu Chadwickem

16. prosinec 2012 | 06.00 | rubrika: Atomová a jaderná

Existenci neutronu předpověděl objevitel atomového jádra Rutheford už v roce 1920. Po neutronu pak pátrali vědci v předních evropských laboratořích:  W. Bothe a H. Becker v Německu  a  I. Curie a F. Joliot ve Francii. Výsledky získané ze svých experimentů nesprávně vyhodnotili jako gama záření.  Objev neutronu je tak přičítán v roce 1932 Jamesu  Chadwickovi, který pomocí α částic ozařoval beryllium a zjistil, že při následné reakci vzniká záření, které se nevychyluje od původního směru ani v elektrickém poli ani v magnetickém poli. Přitom snadno reaguje s parafinem, ze kterého pak vylétávají protony s energií, kterou před vytržením protonu z parafinu, nesla částice o zhruba stejné nenulové klidové hmotnosti  jakou měl proton. Vzhledem k jejich vysoké pronikavosti a nízké ionizační schopnosti nemají tyto částice elektrický náboj a proto jsou nazývány jako neutrony.

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 483x

Objev spinu elektronu: Stern – Gerlachův pokus

5. prosinec 2012 | 06.00 | rubrika: Atomová a jaderná

Na počátku 20. let minulého století (literární prameny udávají různé roky) provedli Otto Stern a Walter Gerlach experiment, který je podle nich dnes nazýván. Pouštěli svazek neutrálních atomů stříbra z pokovené platinové spirály (pícky), které se odpařovaly do různých směrů. Pomocí kolimátoru (štěrbiny) byl vybrán svazek atomů, které prolétaly nehomogenním magnetickým polem. Každý atom stříbra se chová jako malý magnet. Je to způsobeno jedním osamoceným elektronem, který se nachází v nejkrajnější části elektronového obalu. Po průchodu magnetickým polem dopadly atomy stříbra na fotografickou desku.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 3.5 (2x) | přečteno: 797x

Prvek se 113 protony v jádře byl potvrzen

4. říjen 2012 | 06.01 | rubrika: Atomová a jaderná

Další ze supertěžkých prvků má nyní otevřenou cestu ke svému uznání mezinárodními společnými komisemi chemiků (IUPAC) a fyziků (IUPAP). Největší zásluhu na objevení prvku se 113 protony v jádru atomu mají japonští fyzikové z laboratoře RIKEN.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 354x

100 let od objevu kosmického záření

9. srpen 2012 | 06.00 | rubrika: Atomová a jaderná

HessKdyž v roce 1896 objevil Henri Becquerel radioaktivitu u solí uranu, kterou později objasnili francouzští fyzikové Pierre Curie a Maria Curie-Skłodowska, tak až do roku 1912 vědci přesně neznali příčiny ionizace vzduchu v atmosféře. Věděli, že vzduch je slabě elektricky vodivý, ale nevěděli proč. Domnívali se, že to může způsobovat přirozená radioaktivita hornin v útrobách Země. Jenže se ukázalo, že radioaktivita se s narůstající hloubkou v zemi příliš nemění. A tak si  někteří  vědci mysleli, že příčiny ionizace vzduchu radioaktivitou jsou ukryty  v nitru Země, jiní  se domnívaly, že pocházejí ze Slunce či z vesmíru, ale neexistoval žádný jednoznačný důkaz. Přesně před 100 lety 29 letý asistent Radiologického ústavu ve Vídni rakouský fyzik Victor Franz Hess odstartoval s balonem z Ústí nad Labem, aby zjistil, odkud se bere radioaktivní záření, které je všude kolem nás. Domníval se, že je asi způsobeno Sluncem.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 320x