Radiouhlíková metoda určování stáří

23. duben 2010 | 05.00 | rubrika: Atomová a jaderná

carbon cycle

K datování organických zbytků využívají archeologové radiouhlíkovou metodu. Je založena na  tom, že uhlík v přírodě je směsí tří izotopů. Dva z nich jsou stabilní: C12 a C13 a ten, který nás nyní zajímá, je radioaktivní izotop C14. Poměr těchto tří izotopů je dlouhodobě konstantní, protože izotop C14 je neustále v atmosféře doplňován srážkami neutronů kosmického záření s dusíkem v atmosféře. Během života organismu je přijímán izotop C14 do organismu dýcháním, potravou a jinou formou. Po odumření organismu přísun tohoto izotopu ustává. Původní poměr mezi třemi izotopy uhlíku v organických zbytcích se začíná měnit a dochází během času k rozpadu uhlíku C14. Vyzařuje přitom částici beta a mění se na izotop dusíku N14. Radioaktivní uhlík má poločas přeměny 5730 let, což je právě doba vhodná na určování stáří organismů.

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení 1.53 (19x) | přečteno: 4.371x

Prvek se 117 protony v jádře připraven

14. duben 2010 | 06.00 | rubrika: Atomová a jaderná

117Ještě před 60 lety nebyly v periodické soustavě prvků prvky s protonovým číslem větším než 100. Nikdo nevěřil, že by mohly být připraveny, když jejich poločasy přeměny by měly být ve zlomcích sekundy. Mezitím se rodina supertěžkých prvků s jepičí dobou života postupně rozrůstá. Jako poslední prvek se zatím podařilo připravit několik jader prvku s protonovým číslem 117.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 511x

Vodíková bomba

30. březen 2010 | 06.00 | rubrika: Atomová a jaderná

V 50-tých letech 20. století přišel na svět nový typ bomby. Jejími konstruktéry byli Stanislav Marcin Ulam a Edward Teller. Známá je jako termojaderná bomba nebo také vodíková bomba. Pracuje na stejném principu jako procesy probíhající uvnitř hvězd, kde se za velkých tlaků a teplot slučují jádra vodíku na jádra helia a následně dál na jádra jiných prvků. Uvolňuje se přitom obrovské množství energie, která ohřeje nitra hvězd na stovky milionů stupňů Celsia.

komentáře (25) | přidat komentář | hodnocení 2.41 (29x) | přečteno: 15.667x

Jak si zapamatovat periodickou soustavu prvků?

29. březen 2010 | 06.00 | rubrika: Atomová a jaderná

per table1

I fyzikům není naškodu, když si pamatují periodickou soustavu prvků, pokud ji zrovna nemají u sebe k dispozici. Slouží k tomu řada zlidovělých mnemotechnických pomůcek, kdy počáteční písmena slov začínají stejně jako značka chemického prvku. Tak pokud je ještě neznáte nebo neumíte, zde je jejich přehled: 

komentáře (9) | přidat komentář | hodnocení 2 (13x) | přečteno: 5.161x

Röntgen - 165. výročí narození

27. březen 2010 | 06.00 | rubrika: Atomová a jaderná

RöntgenDnes uplynulo 165 let od narození prvního nositele Nobelovy ceny za fyziku Wilhelma Conrada Röntgena. Narodil se v kupecké rodině  dne 27. března 1845 v Lennep v Prusku. V jeho třech letech se rodina přestěhovala do nizozemského Apeldoornu. Rontgen studoval v Utrechtu technickou školu, vynikal v technických oborech, ale i v angličtině nebo francouzštině. Přesto svá studia zde nedokončil.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 354x

Elektromagnetický puls

26. březen 2010 | 06.00 | rubrika: Atomová a jaderná

V šedesátých letech 20. století zkoušely USA atomové zbraně v oblasti Tichého oceánu (asi 1200 km) od Havaje. Všechny výbuchy zbraní probíhaly vysoko v atmosféře, což bylo příčinou vyřazení z činnosti elektrotechnických zařízení na Havaji. Postaral se o to elektromagnetický puls (EMP) jako jeden z dalších účinků výbuchu atomové bomby.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.67 (3x) | přečteno: 1.138x

Jak detekovat zkoušku jaderné zbraně?

25. březen 2010 | 06.00 | rubrika: Atomová a jaderná

severní koreaOd roku 1945 bylo provedeno více než 2000 zkoušek atomových zbraní - pod zemí, pod vodou i v atmosféře. Dnešní metody detekce jaderných výbuchů jsou velmi spolehlivé, takže se takřka se 100% přesností dá rozpoznat, zda šlo o jaderný výbuch nebo zemětřesení... Jakými signály se prozradí zkouška jaderné zbraně?

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 3 (2x) | přečteno: 794x

Atomový hřib

24. březen 2010 | 06.00 | rubrika: Atomová a jaderná

Jedním z účinků atomové bomby je takzvaný atomový hřib. Bezprostředně po výbuchu jaderné zbraně vznikne velká ohnivá koule, kterou tvoří vzduch o velmi vysoké teplotě. Tato horká vzduchová koule se chová jako horkovzdušný balón a stoupá v okolním chladném vzduchu směrem vzhůru. Několik sekund po explozi silně září, postupně se její jas zmenšuje. Cestou vzhůru se tato horká vzduchová maxibublina postupně ochlazuje a rozpíná se do stran. Tak se vytvoří horní klobouk atomového hřibu, s typicky bělavou barvou.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.43 (14x) | přečteno: 1.992x

Radioaktivní izotopy u nás po černobylské havárii

23. březen 2010 | 06.00 | rubrika: Atomová a jaderná

černobyl1V blízkosti jaderných elektráren nebo po havárii jaderné elektrárny v Černobyle byly obyvatelstvu žijícímu v jejich blízkosti  rozdávány tablety jodidu draselného nebo jiné jodové preparáty. Mezi nejnebezpečnější izotopy vznikající při jaderném výbuchu patří především radioizotopy jódu, stroncia a cesia. Tyto izotopy se snadno vážou v organismu. Například radionuklid jódu I131 se dýcháním dostane do těla, shromažďuje se zejména ve štítné žláze a svou velkou radioaktivitou ohrožuje organismus. Pokud však po havárii jaderné elektrárny přijme člověk tablety obsahující jód, nasytí jeho stabilní jód štítnou žlázu. Ta pak další radioaktivní jód nepřijme a jeho přebytek je z těla vyloučen.

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení 2.13 (8x) | přečteno: 3.079x

ITER - evropská cesta k jaderné fůzi

19. březen 2010 | 06.00 | rubrika: Atomová a jaderná

Kromě amerických pokusů o "zažehnutí" termojaderné reakce pomocí  výkonných laserových paprsků se i v Evropě pokouší vědci o využití energie uvolněné při syntéze jader vodíku. Projekt nese označení ITER (latinsky cesta). Ale současně je toto slovo akronymem International Thermonuclear Experimental Reaktor (Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor). Jedná se tentokrát o princip obrovského tokamaku.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 426x