Jak vzniká sonický třesk

26. únor 2017 | 13.00 | rubrika: Kmitání a vlnění

Lidé jsou odedávna fascinováni rychlostí svého pohybu. Pokud chtěli být rychlejší a rychlejší, osedlali si koně a později začali vyrábět dopravní prostředky: lodě, auta, vlaky a letadla. Historie lidského pokroku je svázána se stále se zvyšující rychlostí a milníkem se pak stalo překonání rychlosti zvuku ve vzduchu. Snem mnohých pilotů bylo překonat zvukovou bariéru, ovšem letadla se při tak velkých rychlostech potýkala se zvýšenými turbulencemi.  Piloti chtěli překonat rychlost zvuku nejrůznějšími skokovými riskantními manévry, které často končily tragicky.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (2x) | přečteno: 843x

Zvuky na ledu

10. leden 2017 | 06.00 | rubrika: Kmitání a vlnění

Nízké teploty hluboko pod bodem mrazu jsou zárukou, že se na vodních plochách začne vytvářet ledová vrstva. Led se díky své krystalické struktuře (která má při stejné hmotnosti větší objem než voda, ze které vznikla), začne tvořit na hladině. Hustota ledu (920 kg/m3) je menší než hustota vody (1000 kg/m3) a tak může led na vodě plavat. Voda odevzdává své teplo a mění se na ledovou vrstvičku, která narůstá postupně zdola směrem vzhůru. Tloušťka ledové vrstvy narůstá úměrně druhé odmocnině doby, protože uvolněné teplo musí skrz zvětšující se vrstvu ledu, projít do vzduchu. Čím větší je tloušťka ledu, tím teplo uniká z vody pomaleji. Urychlit to může velký rozdíl teplot mezi vodou a horní vrstvou ledu. Pokud začne být vrstva ledu mocnější, pak nastává její testování odolnosti. Neobejde se to nejprve bez házení kamenů a klacků na povrch ledu. Pak se ti odvážnější vydávají na ledový povrch, který musí odolat nejenom chůzi, ale i výskokům. Přitom vznikají zajímavé zvuky.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 318x

Nejtišší místnost na světě

1. květen 2016 | 06.00 | rubrika: Kmitání a vlnění

Nejtišší místnost na světě se patrně nachází v Orfieldově laboratoři v Minneapolis. Je vybudována se zvukotěsnými stěnami, které jsou včetně podlahy a stropu opatřeny klíny ze speciální pěnovité hmoty. Klíny umožňují, aby se zvuk v místnosti neodrážel. Při dopadu zvuku nízké frekvence na stěny místnosti, se tento zvuk utlumí při postupných dopadech na stěny klínu směrem dovnitř a při dopadu zvuků vysoké frekvence se tyto zvuky utlumí přímo v použité pěnovité hmotě klínů. V této místnosti prý nevydržel nikdo delší dobu. Ptáte se proč?

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 491x

Nejdelší ozvěna v budově na světě

6. září 2015 | 06.00 | rubrika: Kmitání a vlnění

Pozoruhodná stavba Hamiltonova Mauzolea, nacházející se v South Lanarkhire ve Skotsku, v sobě ukrývá unikátní akustické zajímavosti. Stavba místa odpočinku rodiny vévodů z Hamiltonu byla zahájena v roce 1842 a dokončena  v roce 1858, pět let po smrti Alexandra, 10. vévody z Hamiltonu.  Vévoda byl pohřben v egyptském sarkofágu  z Ptolemaiova období v hlavní kapli a později, po poklesu půdy a záplavách z řeky Clyde, byly jeho ostatky spolu s ostatky dalších 17 jeho předků z mauzolea přemístěny. Vnitřní prostory zůstaly tak prázdné a v budově tak vznikla nejdelší ozvěna zvuku na světě.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 349x

Zpívající trubka

5. leden 2015 | 06.00 | rubrika: Kmitání a vlnění

V hudebních nástrojích – trubkách, vznikají hudební zvuky foukáním sevřenými rty do nátrubku. V dutině trubky dojde k rozechvění sloupce vzduchu, přičemž v dutinách nástroje, které fungují jako rezonátor, vzniká podélné stojaté vlnění. V upravené rovné kovové trubce však může vzniknout zvuk i jiným způsobem – například zahřátím jejího konce nad plynovým kahanem.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 338x

Vlečný vodní paprsek

15. srpen 2014 | 06.00 | rubrika: Kmitání a vlnění

Dopad kamene na vodní hladinu způsobuje vznik postupného vlnění příčného, které se od místa dopadu šíří v kruhových vlnoplochách. Tak se kmitání přenáší látkovým prostředím, aniž by docházelo k přenosu látky. Šíří se pouze energie kmitání prostředím. Fyzikové z Australské národní univerzity provedli jednoduchý experiment, kdy rozkmitáním vodní hladiny došlo k přitahování pingpongového míčku ke zdroji kmitání na vodní hladině. Demonstrovali tak vznik ze sci-fi známého "vlečného paprsku", ale na vodě, Zajímavostí je, že pro tento objev dosud není uspokojivé matematické vysvětlení. Podobného efektu dosáhli i čeští vědci z Ústavu přístrojové techniky v Brně, kterým se podařilo dokonce laserovým paprskem táhnout objekty za sebou jako ve sci-fi.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (2x) | přečteno: 362x

Proč zpívají mayské pyramidy

15. červenec 2014 | 11.05 | rubrika: Kmitání a vlnění

Průvodci turistů u mayské pyramidy Kukulkan předvádějí zajímavý akustický jev. Před pyramidou krátce zatleskají a vzniklá ozvěna vrací jejich zvuk v podobě cvrlikavé ozvěny. Archeologové se domnívají, že se jedná o cílený záměr stavitelů pyramid, kdy navržené zvuky mají připomínat cvrlikání posvátného, pralesního ptáka kvesala. Tajemství vzniklého zvuku však spočívá ve strmosti vnějších kamenných schodů pyramidy.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 351x

Faradayovy vlny

1. červenec 2014 | 06.00 | rubrika: Kmitání a vlnění

Výborný experimentátor Michael Faraday, proslulý zejména objevem jevu elektromagnetické indukce, se zabýval také vlněním. V roce 1831 popsal nelineární stojaté vlnění, které vzniká na rozvibrované vodní hladině. Zajímavých efektů můžeme dosáhnout například při vymývání skleničky na víno.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 405x

Wilberforceovo kyvadlo

21. červen 2014 | 13.15 | rubrika: Kmitání a vlnění

Britský fyzik Lionel Robert Wilberforce (1861 - 1944) publikoval v roce 1896 svou práci zaměřenou na kmitání tělesa na spirálovité pružině, které kromě pohybu nahoru a dolů vykonává i pohyb rotační. Tento spolupracovník mnohem známějšího J. J. Thomsona v Cavendisch Laboratory v Cambridge dal vzniknout zajímavému kyvadlu, které nese jeho název – Wilberforceovo kyvadlo. Vzdálený pozorovatel sleduje, že se kmitání tohoto kyvadla ve svislém směru postupně zcela zastaví, aby se pak překvapivě znovu, bez vnějšího působení silou, rozeběhlo.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (4x) | přečteno: 443x

Mluvící pásky

20. leden 2014 | 06.00 | rubrika: Kmitání a vlnění

Zvuk lze uschovat různým způsobem -  magnetickým záznamem, optickým záznamem či původně nejstarším mechanickým záznamem.  Při mechanickém záznamu byl zvuk zaznamenáván v případě fonografického válečku do drážky ve formě hloubkového záznamu a v případě gramofonu ve formě stranového záznamu zvuku do drážky. Později se obě formy mechanického záznamu zvuku spojily při zaznamenávání stereofonního zvuku a k jeho následné reprodukci prostřednictvím gramofonové přenosky s jehlou. K zaznamenání zvuku mechanickým způsobem však byla potřeba vinylová deska. Mluvící pásky, které se nyní dají sehnat na internetu, přehrávají uložený krátký zvuk zcela jiným mechanickým způsobem.

komentáře (4) | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 461x