Luke Aikins dopadl bez padáku z výšky 7620 m

31. červenec 2016 | 12.40 | rubrika: Mechanika

Když jsme v roce 2012 sledovali seskok Rakušana Felixe Baumgartnera, který jako první člověk na světě skočil s padákem ze stratosféry z výšky 39 000 metrů, nenapadlo nás, že může existovat skok snad ještě více extrémní. Tehdy Baumgartnerovi se seskokem pomáhal parašutista a kaskadér v jedné osobě Luke Aikins. Tento šílenec nyní skočil volným pádem bez padáku z výšky 7 620 m, aby jej dole zachytila velká síť.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 367x

Chování kostky ledu v oleji

12. červenec 2016 | 20.00 | rubrika: Mechanika

Zajímavé chování ledové kostky nám přiblíží následující experiment. Sklenici naplníme do poloviny rostlinným olejem a zbytek sklenice doplníme dětský olejem, který se používá k ošetření pokožky batolat třeba po koupeli. Do připravené sklenice pak vložíme kostku ledu z mrazničky a sledujeme její zajímavý pohyb. Čím je způsoben?

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 429x

Efekt rejnočí ploutve

9. červen 2016 | 06.00 | rubrika: Mechanika

Mezi zajímavé mořské živočichy se řadí Manta obrovská (rejnok manta). Jedná se o parybu, která se pohybuje v mořských vodách. Její tělo má hydrodynamický tvar, který zmenšuje odpor vody. Při svém pohybu mává na obě strany dvěma velmi ohebnými ploutvemi. Tento pohyb spíše připomíná ladný let ptáků. V hloubkách až kolem 100 metrů, kde se manty pohybují, je však velký hydrostatický tlak vody. Kde se v mantách bere energie potřebná k tomu, aby tento tlak překonala a snadno plavala?

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení 5 (1x) | přečteno: 313x

Velikonoční pokusy s vejci

28. březen 2016 | 06.00 | rubrika: Mechanika

Tak tu máme zase Velikonoce a proto se sluší připomenout si několik fyzikálních experimentů s tradiční rekvizitou – slepičím vejcem. Než vejce uvaříme tzv. natvrdo, tak je dobré si je otestovat v centrifuze. Tu si vyrobíme ze staré ponožky, do které vejce vložíme a pořádně roztočíme. Žloutek vajíčka podrobený vzniklé velké odstředivé síle nedokáže dlouho vzdorovat a svoji strukturu si dál neuchová. Po uvaření tohoto vejce natvrdo, oloupání skořápky a nakrájení vajíčka na kousky zjistíme, že se žloutek s bílkem ve vajíčku dokonale promíchaly.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 417x

Věž plná volných pádů - Fallturm v Brémách

30. listopad 2015 | 06.00 | rubrika: Mechanika

V německých Brémách se k obloze tyčí 146 metrů vysoká stavba připomínající minaret. Uvnitř věže zvané Fallturm se však nachází hlavní laboratoř Centra aplikovaných kosmických technologií a mikrogravitace (ZARM).  Zkoumají se v ní nejrůznější fyzikální, biologické či chemické jevy za stavu beztíže a problémy související s kosmickou technologií. Betonový obal v sobě ukrývá asi 110 metrů dlouhou dráhu, ve které se pohybuje experimentální kapsle. V ní pak mohou probíhat nejrůznější pokusy během mikrogravitace. Galileo Galilei, o kterém se tvrdí, že pouštěl předměty ze šikmé věže v Pise, by se dnes asi dost divil ...

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 292x

Jakou průměrnou rychlostí jede kostel?

17. říjen 2015 | 10.00 | rubrika: Mechanika

Před 40 lety se do pohybu dal kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě. Důvodem bylo množství velmi kvalitního uhlí, které se pod ním v mostecké uhelné pánvi nacházelo. Památka pozdně gotické architektury by tak musela stát osamoceně na vysokém ostrohu nad okolní vytěženou krajinou. A tak československá vláda rozhodla o přesunu kostela v celku.

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 339x

Exploze melounu

2. srpen 2015 | 06.00 | rubrika: Mechanika

Také meloun patří mezi zajímavé fyzikální pomůcky, se kterými lze provádět spoustu nápaditých pokusů.  Začíná to už v obchodě při jeho nákupu důmyslným poklepáváním, které má zkušenému uchu odhalit díky vzniklému zvuku jeho zralost. Přitom zralé melouny se poznají i jinak: mají už suchou stopku, jsou pruhované, mají lesklý povrch s rovnoměrným tónováním do žluté barvy, při stlačení melounu oběma rukama to v něm  praská. Ideální tvar je kulatý a optimální hmotnost bývá do 3 kg.  Pro explozi melounu však potřebujeme meloun  poněkud protáhlejšího tvaru

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 363x

Podvod se setrvačností

25. červenec 2015 | 06.00 | rubrika: Mechanika

Určitě znáte známý pokus se setrvačností předmětů na stole, které na něm zůstanou po rychlém stažení ubrusu dolů. Tento trik využívá Newtonův zákon setrvačnosti, jehož znění připomínám: Těleso setrvává v klidu nebo v pohybu rovnoměrném přímočarém, jestliže na ně nepůsobí jiná tělesa silou nebo jestliže jsou síly působící na těleso v rovnováze. Pokud na stůl položíme vhodný, hladký ubrus (beze švů nebo bez lemování okraje) a naskládáme na něj obvyklé rekvizity – talíře, příbory, skleničky, vázy můžeme se pokusit jeho rychlým trhnutím dolů o to, aby předměty zůstaly na svém místě na stole bez jakékoli újmy.  

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.5 (2x) | přečteno: 536x

Záchodové prkénko se zpomalujícím mechanismem

20. červenec 2015 | 06.00 | rubrika: Mechanika

Známý vtip říká: Přiběhne sestra za matkou představenou a křičí: "Matko představená, matko představená v klášteře je muž!" Jakpak si na to přišla, milá dcero? "Protože na záchodě je zvednuté prkénko!" Někteří muži totiž mají problém před svou malou potřebou prkénko zvednout a po použití toalety je zase sklopit. Často také prkénko, nedostatečně zajištěné v horní poloze, spadne s ohlušující ranou dolů na keramickou mísu a může se rozbít nebo poškodit keramiku. Naštěstí se už dnes běžně začíná používat pomalu se sklápějící systém prkénka spolu s víkem.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 5 (1x) | přečteno: 445x

Odtokový vír

5. červenec 2015 | 06.00 | rubrika: Mechanika

Při vypouštění vany můžeme pozorovat odtokový vír. Jde o rotaci vody po spirále či v kruhu. Modelovat ho můžeme pomocí křivek, které jsou v každém okamžiku a každém bodě kapaliny tečné k víru rychlosti. Jsou to vírové čáry, které se vzájemně neprotínají. Když si představíme uvnitř kapaliny uzavřenou křivku, pak každým bodem této křivky prochází právě jedna vírová čára. Protože se vírové čáry neprotínají, je jimi ohraničen určitý prostor zvaný vírová trubice. Pořádnou vírovou trubici můžeme sledovat u vypouštění vodní nádrže Lake Texoma na hranicích amerických států Oklahomy a Texasu.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 369x