Kokosový ořech je plodem palmy kokosovníku ořechoplodého. Je na povrchu tvořen tvrdou skořápkou, vevnitř obsahuje chutnou bílou dužninu a kokosovou vodu, které se někdy říká kokosové mléko. Co se stane, když kokosový ořech dáme zmrznout do mrazničky? Zmrzne a praskne?

Zamrzlé hladiny rybníků a jezer nám přinášejí zajímavé ledové útvary. Mnohé z nich vytvoří lidé, kteří třeba zkoušejí, jak je led pevný a házejí na něj kameny či klacky. Vzniklá díra v ledu se pak zacelí v podobě nápadně tmavé hvězdice.

Většina pevných látek zvětšuje při tání svůj objem a naopak jej při tuhnutí zmenšuje. Některé látky se však tímto pravidlem neřídí. Jde třeba o antimon, bismut či některé slitiny kovů, ale nejznámější látkou je led. Při tuhnutí vody na led se v krystalové struktuře ledu tvoří prostorné kanálky, které jsou příčinou zvětšování objemu ledu až o 9 %. Pokud voda zmrzne v puklinách skal, vyvolá tuhnutí vody na led velké tlakové síly, které horninu roztrhnou. Pravidelné opakování rozmrzání a zamrzání vody v puklině má za následek její zvětšování - mrazové zvětrávání. Mrazová eroze v průběhu miliónů let vede k celkovému přetvoření tváře krajiny. Pokud se však voda dostane do pevných kovových konstrukcí – vytváří vzniklý extrudovaný led impozantní tvary.

Vědci obvykle komunikují s umělými družicemi prostřednictvím radiových vln. Nyní však americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ověřil spojení s lunární družicí Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) prostřednictvím laserového přenosu dat. Družice LRO je totiž vybavena laserovým přijímačem. Signál ze Země putoval na vzdálenost 384 400 km a nesl s sebou data slavného obrazu Leonarda da Vinci.

Některé nanotechnologie používali lidé ve svých pracovních postupech už velmi dávno, aniž by tušili, že se jedná o tak vyspělou a moderní záležitost. Například skláři ve starověku přidávali do skla nejrůznější práškové kovy, aby docílili zajímavé barevné efekty. Mezi nimi se nacházely částice rozměrů řádově v nanometrech (miliardtina metru). Ze 4. století našeho letopočtu například pocházejí Lykurgovy poháry. Čím jsou fyzikálně zajímavé?

Podle serveru earthsky.org  proletí 15. února 2013 kolem Země ve vzdálenosti 28 000 km od ní asteroid 2012 DA14. Vesmírná skála o průměru 46 metrů a hmotnosti kolem 130 000 tun proletí mezi Zemí a Měsícem, oblastí, kde se dnes nacházejí geostacionární družice. Kdyby se setkal se Zemí, uvolnila by se energie řádově 2,4 megatun TNT, která by mohla zničit rozsáhlou oblast. Naštěstí by se tak nemělo stát, dokonce by neměl být na obloze vidět ani pouhým okem.

Americký vesmírný program skomírá na nedostatku finančních prostředků. Odvážné plány, jako navštívit znovu s lidskou posádkou Měsíc, případně letět s ní k vybrané planetce nebo na Mars se v dalším bližším časovém výhledu stávají utopií. A tak se oprašují staré myšlenky – jako například vytvořit z malé planetky satelit našeho Měsíce. K čemu by to bylo dobré?

Astronomické úkazy nezahálejí ani na samém počátku roku 2013. Ve čtvrtek 3. ledna nás čeká maximum jednoho z největších meteorických rojů - Kvadrantid.  Svůj název získal původně od radiantu tohoto roje, ze kterého meteory zdánlivě vyletují. Ten se dříve nacházel v souhvězdí Zední Kvadrant, které však bylo před 90 lety zrušeno Mezinárodní astronomickou unií. Dnes tedy meteory vylétávají z oblohy v oblasti mezi souhvězdím Pastýře a ojí Velkého Vozu.

Až budete dnes otevírat sekt, může jeho korek vyrazit rychlostí kolem 40 km/h.  Proto správným postupem  po odstranění krycí fólie z hrdla láhve, chytneme kovový košíček (agrafu), za kolečko, které drží korek, a pak šestkrát otočíme. Přitom druhou rukou držíme korek, aby předčasně nevystřelil. Po odstranění agrafy jednou rukou pevně chytneme korek a přitom otáčíme láhví. Zásadně neotáčíme korkem. Korek máme stále pod kontrolou, aby dle správných zásad otevírání sektu nevystřelil a tím z láhve neunikl zbytečně sekt nebo nápoj nepřišel o sycení oxidem uhličitým. Sekt naléváme po stěnách sklenice, kterou nakloníme do úhlu 45 stupňů, aby nám z ní nápoj nevytekl.  

Trojrozměrně působící optické klamy proslavil v poslední době na internetu tvůrce optických iluzí Brusspup. Principem anamorfózy se původně plastické a trojrozměrné objekty prostým pootočením stávají překvapivě zcela plochými. Další z internetových  optických iluzionistů, který se označuje jako Djanii, tento trik upravil tak, že se původně plochý předmět na papíře pootočením změní v reálný, což dokazuje svými videi.