Marxův generátor mezi generátory velmi vysokého impulzního napětí. Vynalezl jej Erwin Marx už v roce 1924. Je složen z velkého počtu kondenzátorů rezistorů a jiskřišť. Vytváří velmi vysoké napětí sloužící jako napájení experimentálních vědeckých zařízení ke zkoumání například vlivu blesku na vrtule letadla, testování izolačních materiálů pro vysokonapěťová zařízení či k urychlení částic, které se používají jako silný čerpací zdroj optických zesilovačů. V průmyslu jsou Marxovy generátory používány spolu s dalšími generátory impulsního napětí a proudu ke zpracování kovů, drcení, vrtání půdy a betonu. Ve vojenském průmyslu je toto zařízení uváděno jako elektromagnetická zbraň.  Jak tento generátor pracuje?

Zajímavou hračku si vyrobíte z plastové láhve, kovové plechovky, dvou válcovitých magnetů a kovové špice z jízdního kola s upevňovací matkou. Vzniklá hračka bude vykonávat najednou několik zajímavých rotačních pohybů.

Zajímavý nápad a hezké zpracování letu racků vytvořil britský filmař s internetovým nickem poochen geez. Zafixoval si svou kameru tak, aby nad městečkem St. Ives v Cornwallu v jihozápadním okraji Anglie, mohl zaznamenat křivky letu ptáků.

Kapilární jevy nesou své označení od tenké trubičky – kapiláry (z latinského capillus = vlas), která se po vložení do vhodné kapaliny naplní kapalinou do vyšší,  případně menší výšky,  než je hladina kapaliny v okolní nádobě.  Když kapalina v kapiláře klesne pod výšku okolní hladiny, hovoříme o kapilární depresi (z latinského deprimo = stlačuji) a stává se to u kapalin nesmáčejících stěny trubice např. rtuti. Hladina rtuti v kapiláře se přitom vyboulí do tvaru vypuklého vrchlíku. U kapalin snadno smáčejících stěny skleněné trubice (voda) se navíc zakřiví hladina do tvaru kulového vrchlíku. S kapilární elevací se v praxi setkáme mnohem častěji než s depresí.

Vypěstování pěkného, velkého monokrystalu vyžaduje především trpělivost a pak dodržení správného postupu. Krystaly mohou být vytvořeny z téměř libovolné soli, ale pro lepší výsledek doporučuji používat efektní modrou skalici (chalkantit – síran měďnatý). Ta se dá sehnat například v drogerii či ve vinařských potřebách. Je toxická, proto se používá k likvidaci řas v bazénech, k hubení škůdců v zemědělství či k impregnaci dřeva. Krystalizuje v trojklonné soustavě a krystaly mají krásnou modrou barvu. Netoxickou náhradou je vhodná kuchyňská sůl (chlorid sodný), která krystalizuje v krychlové soustavě.

Německá vláda se v roce 2011 rozhodla po havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima, že ukončí provoz svých jaderných elektráren do roku 2022. Jejich výkon by měly nahradit obnovitelné zdroje, zejména větrné elektrárny. Zatímco odstavované jaderné elektrárny (přes 8 000 MW) jsou v jižní části Německa, spousta větrných parků vyrostla v jeho severní části. A když na podzim zafouká pořádně vítr od moře, větrníky jedou naplno a Německem se nárazově šíří přebytek elektrické energie. Problémem však je to, že Němci nestíhají budovat adekvátní přenosovou soustavu. Vyrobený elektrický proud, který více než trojnásobně převyšuje momentální výrobu elektřiny v ČR, teče cestou nejmenšího odporu přes Polsko a naše území a může způsobit totální kolaps naší přenosové sítě – blackout.

Také se dnes cítíte nějak mizerně? Bolí Vás hlava nebo se vám špatně dýchá? Příčinou může být dnešní prudký pokles atmosférického tlaku. Atmosférický tlak je způsoben vlastní tíhou atmosféry. Atmosférický tlak však není stálý, ale na daném místě země kolísá kolem určité hodnoty. Měření hodnot atmosférického tlaku je důležité v meteorologii, protože změny tlaku a rychlost těchto změn umožňují předpovídat počasí. Například zvýšení atmosférického tlaku přináší obvykle pěkné slunečné počasí s malou oblačností, avšak pokles tlaku znamená zvýšený výskyt oblačnosti a s tím spojeného deštivého počasí.  Můj Goethův barometr začíná  dnes večer nestíhat.

Po několika dnech naprosto zatažené noční oblohy nastává i v ČR možnost sledovat na vlastní oči kometu C/2014 Q2 známou pod označení Lovejoy.  Kometu objevil australský amatérský astronom Terry Lovejoy 17. srpna 2014. Je to už jeho čtvrtá kometa, ale zdá se, že by mohla být výjimečná. Zpočátku měla jasnost 14,8 magnitudy a vypadalo to, že nebude nijak výrazným objektem noční oblohy. Její trajektorie je navíc kolmá k dráze naší Země, což bylo důvodem, že ještě koncem loňského roku byla dobře vidět pouze na jižní polokouli. V těchto dnech si to však začíná frčet přímo nad našimi hlavami.

Tento pokus patří mezi experimenty s poněkud absurdním výsledkem.  Do dvou naprosto stejných plastových lahví nalijeme také stejné množství vody. Do každého z plastových víček si vyvrtáme vždy po dvou zcela stejných otvorech.  Do jednoho z víček dáme do obou otvorů přibližně stejně dlouhá plastová brčka. Do druhého z víček vložíme do jednoho z otvorů stejně dlouhé brčko, jako tomu bylo u prvního víčka, ale do druhého otvoru zasuneme brčko mnohem delší tak, aby při zašroubování láhve trčel jeho dlouhý konec ven z láhve. Obě láhve připravenými víčky zašroubujeme, otočíme dnem vzhůru a necháme z nich napuštěnou vodu vytékat. Ze které z lahví vyteče voda ven dříve?

Uřízněte si asi 10 cm dlouhou plastovou trubičku a její konce označte na stejné straně například lihovou fixou symboly X a O. Pak trubičku položte na podložku tak, aby byla symboly natočená nahoru. Přiložte svůj ukazováček na jeden ze symbolů – například X a jeho prudkým sjetím z trubičky dolů ji uveďte do rotačního pohybu. Shora pozorujeme, že je na rotující trubičce vidět pouze symbol X. Pokud trubičku roztočíte prstem ze symbolu O, pak při rotaci spatříte pouze toto písmeno.  Proč je vidět pouze jedno písmeno při otáčení a sice to, které při roztáčení stisknete?