Slovensko - španělský tým vědců přišel s technologií magnetické neviditelnosti. Umožní oklamat detektor kovů, který nezaregistruje kovové předměty vložené do magnetického pole.  Zařízení by však mohlo spíše sloužit v nemocnicích, kde by umožnilo vyšetření magnetickou rezonancí i pacientům s kardiostimulátorem nebo jiným kovovým implantátem. Kvůli příliš silné magnetické indukci a magnetické síle vznikající při vyšetření magnetickou rezonancí, jej pacienti s kovovými implantáty absolvovat nemůžou. Nová technologie by mohla kardiostimulátor a kovové implantáty před magnetickým polem skrýt.

Při potápění člověka do mořské vody působí na potápěče hydrostatický tlak, který se přímo úměrně zvyšuje s narůstající hloubkou potopení.  Několik decimetrů pod hladinou je tento tlak natolik velký, že nám už neumožní dýchat pomocí hadice vzduch nad hladinou vody. Tlak vody nám stlačuje plíce a naše svaly jsou natolik slabé, aby jej překonaly. Proto se lidé potápějí s dýchacím přístrojem. V hloubkách přes 100 metrů pod hladinou je tlak natolik velký, že se zde ještě dá potápět ve speciálním pancéřovém skafandru. V hlubších mořských sférách se člověk může pohybovat v ponorkách, i když i ony mají limit, do jaké hloubky se mohou bez poškození ponořit. Do skutečných mořských hlubin se tak dostane jen batyskaf.

Dnešní den je opět o hodinu kratší. Může za to plánovaná změna času v noci ze soboty na neděli. Ve dvě hodiny ráno se ručičky hodinek posunou na třetí hodinu.  Ne tak docela samostatně, u některých digitálních zařízení to proběhne docela hladce a automaticky. Jako například v počítači, mobilu, televizi, hodinkách řízených radiovým signálem, v meteostanici atd. U dalších přístrojů nás čeká nastavení manuální. Každým rokem se množství hodin v domácnostech zvyšuje. Ani ne tak těch náramkových, jejichž funkci převzaly mobily, ale zejména hodin, které jsou součástí mikrovlnek, elektrických sporáků atd... Někteří lidé si tak hodinky nastavují už večer předem.

Dnešní den (první jarní sobota), se na vrcholu Velké Javořiny  v Bílých Karpatech zapálí přesně ve 20 hodin hranice a odtud se rozeběhne světelný signál, který by měl podle organizátorů proběhnout celou Českou republikou. Organizátoři se označují za čerty, kteří v keltských dobách byli strážci posvátných míst na kopcích v krajině. Kopce se od dávných dob využívaly pro signalizaci nebezpečí a předávání zpráv dále do vnitrozemí. I když je tato akce organizátory nazývána jako "Keltský telegraf", o pravý ohňový telegraf nepůjde.

O Španělech se povídá, že mají solární elektrárnu, která pracuje nepřetržitě ve dne v noci. Prý si na solární panely v noci svítí světlem zářivek za nižší cenu elektrické energie, než za cenu, za  kterou  nakonec prodají  získanou energii distributorům.  Není tomu tak docela pravda, jejich solární elektrárna skutečně může pracovat během noci, ale rozhodně na ni nemusí svítit náhradní zdrojem světla.

Zajímavý efekt v blízkosti Slunce zachytil teleskop Solar Dynamics Observatory 11. března 2012. Ze Slunce vybíhá dlouhý tmavý výběžek k tajemné kouli. Na internetu se ihned vyrojily teorie o malé černé díře, či planetce, kterou snad vysává Slunce nebo o mimozemšťanech, kteří se svou vesmírnou lodí zaparkovali v naší sluneční soustavě a tankují tady energii. Při troše fantazie a častém sledování scifi filmů by tomu tak pro mnohé mohlo být. Skutečnost je mnohem prozaičtější.

Dnes ráno v 6:14 začalo astronomické jaro. Astronomické jaro začínalo obvykle podle učebnic 21. března, méně častěji 20. března a výjimku tvořil i 19. březen. Minulý rok byl posledním v tomto století, kdy astronomické jaro začínalo právě 21. března. Od letošního roku je to o den dříve. V roce 2048 bude první jarní den dokonce už 19. března a koncem tohoto století se data nástupu jara 19. a 20. března budou vyskytovat stejně často. Příčinou posouvání počátku jara jsou přestupné roky. Kalendářní rok trvá 365 nebo 366 dní, ale Země oběhne kolem Slunce za 365 dní, pět hodin a 49 minut. Proto se okamžik jarní rovnodennosti opožďuje každý následující rok o přebývajících 5 h a 49 minut. Situace se upravuje každým přestupným rokem

Snem extrémního rakouského dobrodruha Felixe Baumgartnera je vystoupat balonem co nejvýše to půjde, padat co nejdéle volným pádem a navíc přitom ještě rychlostí překonávající rychlost zvuku ve vzduchu. Na cestě k těmto bláznivým prvenstvím se nyní pokouší seskakovat z výšek kolem 22 km nad Zemí. K pokoření výškového rekordu starého 52 let, který činí 31 382 metru má zatím daleko. Rekordu tehdy dosáhl dnes už 83 letý bývalý testovací pilot Američan Joe Kittinger, který je nyní Baumgartnerovým poradcem.

Každým rokem 14. března zaznamenávám na těchto stránkách rekordní  přístupy. Prvním rokem jsem si lámal hlavu, proč najednou v tento den návštěvnost webu Fyzmatik prudce  vzrůstá, aby den následující klesla na standardní denní průměr.  Po analýze nejzobrazovanějších článků za poslední měsíc mi bylo vše jasné. Zájem každoročně vzbuzuje článek o Ludolfově čísle p, který si v tento den vygooglují stovky lidí z celého světa. Mé stránky jsou ovšem v češtině a tak těmto návštěvníkům dnes nabízím známý Mathematical Pi Song. Dnes už vím, že 14. března se na celém matematickém světě slaví den čísla p. A čím si to tento den zasloužil? Který významný matematik zabývající se tímto číslem se v tento den narodil nebo zemřel? Vysvětlení je zcela jiné a prosté...

Na okraji atmosféry  proudí větry rychlostí mezi 320 až 480 km/h, které spojují střední zeměpisné šířky s polárními oblastmi.  Jedná se o skutečné tryskové proudění vzduchu, které se zásadně liší od jet streamu, který je využíván zejména piloty letadel a proudí ve směru zemských rovnoběžek od západu na východ. Agentura NASA nyní chystá start pěti suborbitálních raket, které hodlá vypustit v intervalu 5 minut, ke zkoumání  tryskového proudění na hranici atmosféry s vesmírem.

Olověné broky, které používali myslivci ve svých nábojích, musely mít především z dobrých balistických důvodů přesný kulatý tvar. Vyrobit tak malé olověné kuličky o přesném tvaru vyžadovalo najít správnou výrobní technologii. Olovo má velkou hustotu (11,3 g/cm3) a nízkou teplotou tání (328°C), proto se snadno taví. Při výrobě olověných broků se využívalo povrchové napětí roztavené olověné kapaliny.

Lékařský rtuťový teploměr je cenným kouskem v naší domácnosti. Proč?  No protože díky nařízení EU už takový teploměr se rtutí nekoupíte.  Podle směrnice Evropské unie bylo konstatováno, že rtuť natolik zatěžuje životní prostředí, že nepatří běžně lidem do rukou. A tak se začaly používat teploměry digitální. Mají jednou nevýhodu a to zásadní – mnohdy měří tělesnou teplotu nepřesně. Rozdíly činí několik desetin až stupeň Celsia. Zvláště, když nedodržíte postup a správné místo měření tělesné teploty. Z kapalinových teploměrů jsou nyní dostupné teploměry lihové a galiové. Mají také nevýhodu – nejdou prý sklepat.

V roce 2006 detailně zaznamenala sonda Cassini zvláštní rotující útvar  na Saturnu. Šlo o rotující šestiúhelník, který byl nakonec zachycen už na snímcích sondy Voyager z roku 1981. Potvrdilo se tak, že se jedná o trvalý jev, který se po desetiletí nemění. Šestiúhelník tvořený mraky obklopující severní pól Saturnu se tak stal pro vědce výzvou, jak tento jev vysvětlit.

Když se řekne řezání, pak si každý představí především pilu. Jsou ale matriály, které tímto nástrojem řezat nejdou nebo při jejich řezání by došlo k poškození materiálu (například dlažba).  Řezat se dá dokonce i vodním paprskem, který je pod obrovským tlakem nasměrován tryskou na obráběné místo. Nejdříve se tento způsob řezání začal používat před 60 lety při řezání dřeva. S rozvojem kosmických technologií (izolační destičky raketoplánů) se v 70. letech minulého století tato technologie řezání čistou vodou začala nahrazovat řezáním vodního proudu s příměsí (abrazivem).

Moderní technologie umožňují nabízet nejrůznější adrenalinové zážitky. Vždyť kdo by si nechtěl vyzkoušel vlastní létání a volné pády ve větrném tunelu. Takové skydive tunely se postupně objevují po celém světě a jeden z nich je i u nás. Aerodynamický tunel je ideálním simulátorem pro parašutisty. Jedná se o skleněný válec o průměru 4,3 m, kde vzduch proudí rychlostí 180 až 280 km/h. Kruhová skleněná komora sahá do výšky 5 metrů a nad ní je ještě 9 metrů neprosklené části.

Konec února a počátek března je pro amatérské astronomy opravdovým svátkem. Na večerní obloze je možné sledovat postupně 5 nejjasnějších planet sluneční soustavy (Merkur, Venuši, Mars, Jupiter a Saturn). V jeden okamžik sice celou pětici planet nespatříme, ale i tak se jedná o krásné nebeské divadlo. Další možnost pozorování stejného počtu planet pouhýma očima bude v roce 2015 a všech pět planet v jeden okamžik za opravdu příhodných podmínek spatříme až v roce 2036.

Lidské smysly, kterými pozorujeme a vnímáme svět, neobsáhnou zcela všechno reálně existující. Celý svůj život získáváme přehled o velikosti nás obklopujících makroskopických těles, stále nás udivuje jejich porovnávání

Chůze po vodní hladině bývá vykládána jako zázrak.  Zaznamenán byl v Novém zákoně  (v Janově evangeliu 6:16-21 ), kde je popsáno, jak Ježíš kráčí po vodě. Také v dalších náboženstvích (budhistické a hinduistické texty) se tento magický prvek objevuje. Po svém se s tímto úkolem vypořádal Leonardo da Vinci, který v  Codexu atlanticus nakreslil člověka stojícího na plovácích, vyvažujícího svou křehkou rovnováhu opěrnými hůlkami s plováky. Není divu, že chůze člověka po vodní hladině stále provokuje k tomu, aby ji uskutečnil. Několika kouzelníkům se to skutečně podařilo, ale samozřejmě, že jde o trik.