Gravitační vlny byly jedním z předpovězených, projevů Einsteinovy obecné teorie relativity z roku 1916. Doposud ale nebyly přímo experimentálně pozorované. Jejich nepřímé důsledky však byly zachyceny, když bylo zjištěno, že se zmenšuje perioda pulzaru PSR B1913+16 v souladu s předpovědí obecné teorie relativity a to vlivem vyzařování gravitačních vln. Za tento objev dostali v roce 1993 Nobelovu cenu Russell Alan Hulse a Joseph Hooton Taylor, Jr. Už téměř 100 let čekají vědci na přímé zachycení gravitačních vln v pozemských podmínkách. Políčeno na ně mají například detektory LIGO, VIRGO či LISA. Podle nově uveřejněných informací se prý na  Amundsen-Scottově stanici, umístěné na jižním pólu, v období let 2010-2012 podařilo v experimentu BICEP2  (Background Imaging of Cosmic Extragalactic Polarization) zachytit záření z nejranějších dob našeho vesmíru. To by mohlo znamenat potvrzení gravitačních vln.

Pondělní večer 10. března 2014 měl být obohacený pozorováním Jupiteru, který se kolem 20. hodiny nacházel v blízkosti Měsíce. Měsíc byl v sobotu ve fázi první čtvrti a stále dorůstá. Navíc se v těchto dnech nachází v tzv. odzemí – to je ve vzdálenosti přes 405 000 km od Země. Pondělní pohled směrem ke Měsíci však zaujal jev daleko vzácnější – měsíční halo. 

Výskyt polární záře v zeměpisné šířce odpovídající České republice je velmi vzácný. Během jednoho slunečního cyklu (11 let) dochází průměrně k 6 až 7 polárním zářím takové intenzity, že je možné je sledovat i od nás. Od 27. září v roce 2011 došlo k tomuto úkazu u nás až ve čtvrtek 27. února 2014.

Airbag je bezpečnostní polštář, bez kterého se dnes neobejde žádné nově vyrobené auto. Společně s bezpečnostními pásy se stará o bezpečnost řidiče, ale i dalších spolujezdců. Čelní airbag řidiče je umístěn přímo v hlavě volantu, airbag spolujezdce je ukryt pod krytem v přístrojové desce. Některé vozy mají dále boční, hlavové a kolenní airbagy. Při aktivaci airbagu dojde k porušení krytu airbagu na předem určených místech a k nafouknutí plynového vaku. Jenže jak to celé tak rychle a spolehlivě funguje?

Američané jsou z letošní podoby své zimy rozčarováni. Spojené státy a Kanada se letos potýkaly s nejhorší vlnou mrazů za posledních 20 let. Přidaly se k tomu sněhové bouře s dvojnásobnými přívaly sněhu než obvykle, zejména na východním pobřeží.  Mnozí Američané se nyní domnívají, že se jedná o konspirační teorii, kdy tento "zvláštní" sníh byl vyroben člověkem. Důkaz? Sněhová koule z něj vytvořená, netaje v plamenu zapalovače a navíc její povrch zčerná.

Led je pevné skupenství vody. Voda se mění na led teplotě tuhnutí  0 °C, přitom odevzdává skupenské teplo tání.  Tento jev můžeme pozorovat v zimě, kdy zamrzají kaluže, rybníky či dokonce voda v řekách. Led také můžeme vyrobit v mrazničce a vyzkoušet pokus, při kterém posoudíme, zda taje rychleji ve slané nebo ve "sladké" vodě. Rozmrzne led za stejných vnějších podmínek rychleji v moři nebo na jezeře?  

Na cestě z řecké Olympie do olympijského města Soči urazila olympijská pochodeň trasu dlouhou 65 000 km.  Pochodeň je přizpůsobena svým tvarem a vyvážením co nejpohodlnějšímu držení při běhu.  Má hmotnost asi 1,8 kilogramu, vysoká je 95 centimetrů a její rukojeť spolu se středovou ozdobnou částí jsou odlity z mimořádně pevného a průhledného polymeru. Při svém putování se pochodeň vyskytla na mnoha zajímavých místech: ruský jaderný ledoborec "50 let vítězství" ji dopravil k severnímu pólu, potápěla se do nejhlubších míst jezera Bajkal, byla vynesena na vrchol nejvyšší kavkazské hory Elbrus a také se objevila ve volném kosmu.

Od roku 1945, kdy byla v USA na střelnici Alamogordo v Novém Mexiku testována v experimentu označovaném jako Trinity plutoniová bomba, až do dnešní doby, vybuchlo v rámci jaderných testů přes 2 056 jaderných náloží. Z nich více než polovinu provedly USA (1032) a třetinu SSSR (715). Na třetí pozici je Francie s 201 zkouškami, pak Velká Británie (45), Indie (4), Severní Korea (3), Pákistán (2) a 1 výbuch se přisuzuje Izraeli či JAR. Animace japonského výtvarníka Isao Hašimota zachycuje testování jaderných náloží jadernými velmocemi v rozmezí let 1945 až 1998.

Kulový blesk poutá svou tajemností odedávna pozornost lidí. Existuje celá řada zaznamenaných pozorování  tohoto fyzikálního jevu, nicméně stále se jej nedaří uspokojivě vysvětlit. Velká variabilita projevů kulového blesku dává totiž spoustu nejrůznějších možností, jakou má vlastně podstatu. Ani provedené experimenty v laboratořích dosud nedávají jednoznačnou odpověď. Čínským vědcům se nyní podařilo zachytit kulový blesk na digitální záznam a rozebrat jej na základě spektroskopie.

Chování kostek ledu při chlazení nápojů ve sklenici  zná každý. Led je pevné skupenství vody. Při běžném atmosférickém tlaku tuhne voda na led při teplotě 0°C v šesterečné krystalické soupravě. Většina látek při tuhnutí svůj objem zmenšuje. Výjimkou je však právě voda, která při svém tuhnutí na led svůj objem zvětšuje. U ledu činí je relativní zvětšení objemu až  9 %,  což souvisí s jeho krystalovou strukturou. Krystalová mřížka ledu je totiž prostoupena prostornými kanálky. Led má pak menší hustotu než voda a tak plove na její hladině. Jenže jak se chová led vytvořený z těžké vody?