Plazmová koule bývá stále více dekoračním objektem obytných prostor. Já jsem ji vlastně viděl poprvé v informačním středisku jaderné elektrárny v Dukovanech. Dnes se už dá sehnat i v obchodech. Přišel na ni v roce 1973 fyzik William Parker, který ji sestavil při pokusech s elektrickými výboji v neonu a argonu.

Fotbalové mistrovství světa by mohlo být  skvělým marketingovým tahákem nového českého hlavolamu s názvem Tom Ball. Po komplikacích způsobených spory o patentovou ochranu je na světě nový hlavolam připomínající fotbalový míč. Jeho povrch je tvořen 12 pětiúhelníky a 20 šestiúhelníky. Kolem každého z pětiúhelníků lze volně otáčet přilehlou pěticí šestiúhelníků. V závislosti na  grafické úpravě všech stěn hlavolamu existuje až deset na šedesátou devátou kombinací.

Oblíbenou dekorací fyzikálních kabinetů je houpačka sestavená z několika v řadě za sebou stejně velikých tvrdých kovových kuliček zavěšených na dvojitých závěsech. Vychýlením jedné nebo několika kuliček z klidové polohy a jejich následné puštění vyvolá periodický kmitavý pohyb dalších kuliček, které odskočí z druhého konce řady kovových kuliček. Tomuto zařízení se říká rázostroj, ale bývá označováno také jako Newtonova houpačka, i když původní myšlenka rázostroje pochází od francouzského fyzika Edme Mariotta (1676).

Elektrický náboj, nanesený prostřednictvím elektrostatického výboje, vytvoří na povrchu dielektrika charakteristické nábojové struktury, tzv. Lichtenbergovy obrazce. Zviditelnit lze různými způsoby. V laboratorních podmínkách třeba poprášením materiálu jemným práškem (tonerem do kopírky) v přírodě je můžeme náhodně spatřit po úderu blesku do země.  Jejich objevitelem byl v roce 1777 Georg Christoph Lichtenberg (1742 –1799). Povoláním byl profesor experimentální fyziky, matematiky a astronomie na univerzitě v Göttingenu. Kromě experimentálního bádání byl autorem mnoha polemik, populárně naučných článků a zejména proslul svými aforismy.

Při odmotávání izolepy se stává, že se tenká izolepa při odvíjení začne ztenčovat do trojúhelníkové špičky až se nakonec přetrhne. Toto zajímavé chování můžeme pozorovat i při dalších dějích, jako například odtrhávání papírové etikety nalepené na sklenici či plechovce. Dokonce i při loupání rajčete můžeme pozorovat, že je odtrhávaná slupka tím užší, čím je méně pružný materiál a čím rychleji slupku strháváme. Nakonec se stejně přetrhne.

Někdy z 2. století pochází příběh od syrského spisovatele Lúkiana, podle kterého Archimedes při obléhání Syrakus (asi 214–212 př. n. l.) nechal zapálit nepřátelské římské loďstvo pomocí slunečního světla odraženého bronzovými štíty svých spolubojovníků. Z pozdější doby se dochovalo Anthémiovo tvrzení, že k tomu použil zrcadel. O tom, zda je to reálné se debatovalo dlouhou dobu až teprve ve 20. století se odhodlali vědci zrekonstruovat pokus s možnostmi, které Archimédés mohl mít k dispozici. Vyrobili maketu římské lodi a zaměřením odražených slunečních paprsků zrcadly do jednoho místa lodi, se jim podařilo způsobit její vznícení.

K datování organických zbytků využívají archeologové radiouhlíkovou metodu. Je založena na  tom, že uhlík v přírodě je směsí tří izotopů. Dva z nich jsou stabilní: C12 a C13 a ten, který nás nyní zajímá, je radioaktivní izotop C14. Poměr těchto tří izotopů je dlouhodobě konstantní, protože izotop C14 je neustále v atmosféře doplňován srážkami neutronů kosmického záření s dusíkem v atmosféře. Během života organismu je přijímán izotop C14 do organismu dýcháním, potravou a jinou formou. Po odumření organismu přísun tohoto izotopu ustává. Původní poměr mezi třemi izotopy uhlíku v organických zbytcích se začíná měnit a dochází během času k rozpadu uhlíku C14. Vyzařuje přitom částici beta a mění se na izotop dusíku N14. Radioaktivní uhlík má poločas přeměny 5730 let, což je právě doba vhodná na určování stáří organismů.

Tajemné zvuky keporkaků, velryb a kytovců se šíří světovými oceány na obrovské vzdálenosti a slouží k jejich vzájemné komunikaci. Tak byly zachyceny zvuky velryb, které za příznivých podmínek mohly oběhnout vodou kolem celé zeměkoule. Příčinou tohoto jevu je závislost rychlosti zvuku na teplotě a tlaku vody. S narůstající hloubkou v moři roste přímo úměrně hydrostatický tlak, který způsobuje, že molekuly vody jsou k sobě více namačkány a proto se takovým prostředím zvuk šíří rychleji. Vliv na rychlost zvuku má i teplota vody. Ta nejprve do hloubky od 600 do asi 1200 metrů od hladiny klesá, pak se ovšem začíná projevovat ohřívání vody od mořského dna. Ohříváním se voda roztahuje a to způsobuje menší rychlost šíření zvuku. Vliv hydrostatického tlaku a teploty vody se kombinují a pod hladinou existuje oblast, kde se zvuk šíří pomaleji, než okolními vrstvami vody. Tato oblast je označována jako SOFAR (SOund Fixing and Ranging) kanál, protože má schopnost vést zvuky dostatečně nízké frekvence pod hladinou vody jako zvukovodným kanálem.

Kdo by neznal snad nejslavnější matematickou větu - Pythagorovu.
Pythagorova věta zní: "Obsah čtverce sestrojeného nad přeponou pravoúhlého trojúhelníka je roven součtu obsahů sestrojených čtverců nad jeho odvěsnami".

Přeponou nazýváme nejdelší stranu trojúhelníku, která leží proti pravému úhlu, odvěsnami pak kratší strany ležící proti zbývajícím úhlům.

Věta byla nazvána podle Pythagora, který ji někdy v 6. století př. n. l. znovuobjevil pro starověké Řecko.

Tato věta však byla známa i v jiných starověkých civilizacích dávno předtím (v Číně, částečně např. v Egyptě).

V některých počítačových  programech pracujících s grafikou se  vyskytuje tzv. Droste efekt. Jedná se o fraktálové zobrazení v zobrazení. Své jméno tento efekt dostal podle loga holandské firmy Droste, která přišla s obalem kakaa na kterém služebná nese na podnose balení kakaa na jehož obalu  je opět služebná nesoucí kakao ve zmiňovaném obalu.

Určováním vzdálenosti Měsíce od Země se zabývali astronomové už v dávnověku. Například Aristarchos ze Samu (3. století př. n. l.) ve svém spise "O velikosti a vzdálenosti Slunce a Měsíce" položil základy pokusům o geometrické změření vzdáleností mezi Zemí a uvedenými tělesy. Zde se domníval, že Měsíc je od naší planety vzdálen pouhých 9,5 zemských průměrů na rozdíl od skutečné vzdálenosti (30,2 zemských průměrů). V roce 1946 byl k Měsíci poprvé vyslán rádiový signál, aby byla stanovena vzdálenost Země a Měsíce. Radiové signály byly však nahrazeny dodnes užívanou přesnější metodou využívající laserový paprsek (Lunar Laser Ranging - LLR). Když se poprvé namířil v roce 1962 laserový paprsek k Měsíci nebyla tato metoda shledána za dostatečně přesnou, neboť velké nerovnosti na měsíčním povrchu způsobovaly obrovská zkreslení získané vzdálenosti. Metoda LLR se stala účinnou teprve po instalaci koutových odražečů (reftroreflektorů) přímo na povrchu Měsíce.

Před 55 lety se svět dozvěděl nemilou zprávu - zemřel Albert Einstein. Reakci veřejnosti dobře vystihuje kresba na smutečním oznámení. Země víří vesmírem mezi ostatními planetami a celá její jedna polovina je zakryta masivní deskou s nápisem " Zde žil Albert Einstein". Jeho tělo bylo v den úmrtí ve 14 hodin převezeno do princetonského pohřebního úřadu a o 90 minut později bylo dopraveno do Ewingského krematoria v Trentonu, kde 12 nejbližších pozůstalých se zúčastnilo velmi krátkého obřadu. Zaznělo několik řádek z Goethovy chvalořeči na Schillera a potom bylo tělo okamžitě zpopelněno. Místo, kde byl Einsteinův popel rozptýlen, zůstalo kvůli očekávanému náporů poutníků utajeno, ale věří se, že je to nedaleká řeka.

Zatímco pasažéři leteckých společností, kteří v těchto dnes jsou zklamáni tím, že jejich letadlo v nejbližších dnech nepoletí, my ostatní se můžeme těšit na zajímavé optické jevy v atmosféře. Za vše může popel a prach, který ve středu vyvrhla do ovzduší islandská sopka Eyjafjallajökull. Divadlo, které rozpoutala sopka, nejprve leteckou dopravou přilákalo na Island tisíce nadšených turistů. Erupce pod ledovcem Eyjafjallajökull v něm udělala velkou díru  a v oblasti kolem sopky způsobila rozsáhlé záplavy. Hladina místních řek stoupla o tři metry, hlavní islandská silnice, která vede při pobřeží kolem celého ostrova, byla v daném regionu uzavřena a dělníci ji na třech místech rozbili, aby mohla voda z ledovce odtékat do moře a nedošlo k poškození mostů.Vzdušné cesty sopečného popela: https://met.no/animation.gif

V jednoduchosti je síla. Mnoho nápadů je velmi jednoduchých a snad i použitelných v praxi jako například solární trouba. Zřejmě se jedná o jeden z mnoha zapomenutých nápadů. "Objevil" ji asi před rokem spolu se svými dcerami Jon Bohmer původem z Norska, který toho času pobýval v Keni. Tento vynález by pro velmi chudé obyvatele černého kontinentu mohl přinést zajímavou možnost, jak si uvařit vodu či upéct téměř zadarmo i chlebovou placku. Pro nás by to mohla být zajímavá školní pomůcka na realizaci a zkoumání skleníkového efektu.

Známou skutečností je, že se netopýři orientují pomocí ultrazvuku a s jeho pomocí rovněž loví kořist. Vědci však přišli na to, že se zřejmě orientují podle magnetického pole Země a jejich vnitřní kompas si kalibrují podle polohy Slunce na obloze, aby se v noci dokázali přesouvat na svá stanoviště.

Ještě před 60 lety nebyly v periodické soustavě prvků prvky s protonovým číslem větším než 100. Nikdo nevěřil, že by mohly být připraveny, když jejich poločasy přeměny by měly být ve zlomcích sekundy. Mezitím se rodina supertěžkých prvků s jepičí dobou života postupně rozrůstá. Jako poslední prvek se zatím podařilo připravit několik jader prvku s protonovým číslem 117.

Navigace GPS využívající signály z amerických vojenských družic jsou dnes běžně používány v milionech chytrých telefonů, autech, leteckých a námořních  systémech po celém světě. Nepracují však spolehlivě, pokud není zajištěna přímá viditelnost několika družic na obloze. To se pochopitelně nelíbí zejména vojákům, kteří už vymýšlí navigační systémy fungující pod zemským povrchem, zejména pod nepřátelským územím. Této netradiční navigaci by měly pomoci zejména přírodní, ale i uměle vytvářené blesky.

Tak se u nás rozmáhá další zločinecká metoda, jak se bez poškození dveřního zámku dostanou zloději dovnitř. Metodu otevírání dveří známou pod názvem bumping používali k otevírání dveří profesionální zámečníci.  Ti vás vždy poslali od zabouchnutých dveří na chvíli stranou a pak pomocí planžety a opakovaným poklepáváním  po několika tlumených úderech zámek zdárně překonali. Dnes je však tato metoda stále známější a to neušlo pozornosti dalším lapkům, policii a pojišťovnám. Kotoučové zámky jsou vůči této metodě odolné, ale na zámky s odpruženým stavítkovým systémem je metoda účinná. Bumpingem se zloděj dostane nejenom do bytu, ale i do auta.

Budoucnost pohonu raket patří iontovému motoru.  Jeho koncepce vznikla už před sto lety v nápadech amerického průkopníka raketové techniky Roberta H. Goddarda. Ten v roce 1906 přemýšlel o elektrostatickém urychlování nabitých částic jako o raketovém pohonu a v roce 1917 si patentoval prvního předchůdce iontového motoru. Dnes se takové motory nacházejí na satelitech, kde udržují jejich pozici a výšku nebo na pohon sond daleko do hlubin vesmíru. Jsou výhodné z toho důvodu, že výrazně snižují hmotnost pohonných látek a jsou až 10x účinnější než rakety na chemické palivo.

Když poslední únorovou noc pozorovali obyvatelé okolí Košic prudký záblesk na obloze, nebylo ještě zřejmé, že se podaří vypátrat jeho příčinu a nalézt na zemi pozůstatky tělesa, které jej způsobilo. Noční obloha 28. února 2010 byla zahalena oblačností, skrz kterou se ve 22:24:46 UT  náhle rozjasnila několik sekund trvající záře. Zaznamenali ji pozorovatelé Maďarska, Polska a v Čechách údajně až z 500 km vzdálené Plzně. Za několik minut následovaly zvukové efekty v podobě dunění, bubnování či hřmění. V samotných Košicích dorazila i tlaková vlna, která na pár sekund rozechvěla skla v oknech. Nedošlo k žádné dopravní katastrofě letadla, ale příčinou byl bolid. Protože bylo zataženo, nemohli domnělé těleso zaznamenat astronomové na Lomnickém štítě a z kamer evropské bolidové sítě jej zachytila jen ta nejvzdálenější. Radiometrické údaje o průletu meteoroidu atmosférou získalo šest stanic. Dnes už víme o rodokmenu nalezeného meteoritu spoustu informací.

Zápach z kanalizace dokáže pěkně znepříjemnit život. Může se objevit hned nastěhování do novostavby nebo po delší nepřítomnosti v domě. Na vině pak mohou být  buď instalatéři, kteří špatně napojili sifony nebo při budování stoupaček kanalizace zapomněli na odvětrání  a rovněž dlouhodobé nepoužívání toalety. V porcelánové záchodové míse je zabudováno jednoduché, ale zato důmyslné zařízení, které zabraňuje pronikání nepředstavitelného zápachu z kanalizace do obytných místností. Jde o uzávěr tvořený spláchnutou vodou, která zůstává stát ve vhodně tvarované U-trubici pod názvem sifon. Jeho princip vynalezl už v roce 1775 Alexander Cummings a nechal si jej patentovat.

Germanium objevil v roce 1886 německý chemik Clemens A. Winkler, který jej pojmenoval podle země svého původu. Tento křehký šedobílý kov byl pro využití v technice dlouhou dobu zcela bezcenný. Téměř 100 let trvalo než si jej všimla polovodičová technika, která jej stále využívá. Cesta germania ke své slávě byla nebyla lehká, zato byla plná zajímavých použití.

Základní kontrola ostrosti zraku u lékaře spočívá v tom, že v ordinaci z jisté vzdálenosti čteme po zakrytí jednoho oka písmena na tabulce pověšené na zdi. Tato běžně používaná  diagnostická pomůcka se nazývá  Snellenova tabule.  Navrhl ji v roce 1862 navrhl holandský oftalmolog  Hermann Snellen. Používala se tabule s osmi řádky, která obsahovala postupně se zmenšující různá písmena. Dnešní standardní Snellenova tabulka má jedenáct řádků písmen definované znakové sady optotyp (Snellenovy znaky), sázené navíc v rozporu s běžnými typografickými zásadami.

K symbolům Velikonoc pro mě neodmyslitelně patří řehtačky. Řehtat neboli řepotat se s nimi začíná na zelený čtvrtek, kdy se přestává zvonit zvony, protože ty "odlétly do Říma". A tak ke svolání k bohoslužbám se musely použít jiné než zvonivé nástroje - různé řehtačky, klapačky, mlýnky, trakářky a všechno jiné, co vydávalo rámus. S nimi pak kluci obcházejí vesnici až do bílé soboty - brzy ráno, v poledne a odpoledne. Vepředu jdou ti nejmenší s trakači, vzadu ti nejstarší - "páni" s ručními řehtačkami. U křížků ve vesnici se páni vždy pomodlí. Na velký pátek se řepotá ráno v pět hodin, o poledni a ve tři hodiny, kdy se dělají "kolečka". Ve dvoře každé chalupy řepotáci objedou třikrát dokola. Klepáči stojí a klepou. Poslední řepotání tohoto dne je večer. Na bílou sobotu se řepotá opět ráno v pět hodin a pak se chodí vybírat. Páni nesou v dnešní době kasičku na peníze. My se však zaměříme na zdroj tohoto zvuku - řehtačku (klapačku, řepoták...)

Pokud jste si zkoušeli vyrobit krystalky soli odpařováním solného roztoku, tak se vám nepodařilo běžně vyrobit krystalky větší než 1 cm. Matka příroda je v tomto směru obdivuhodná. V jejich útrobách se skrývají neskutečné poklady. Jeden z nich představuje snad největší přírodní krystaly na světě. Nádherné, ale zato smrtelné.

Zajímavý je průběh chvění na pružných plochách. Chvějí se různé desky a blány a toho se využívá při konstrukci elektroakustických zařízení jako jsou membrány reproduktorů či mikrofonů, jimiž se přenáší zvukové vlnění. Velmi názornou demonstrací chvění jsou známé Chladniho obrazce, kde lze zviditelnit uzly a kmitny posypáním desky jemnou dětskou krupičkou nebo jemným pískem a následně pohybem smyčce rozkmitat. Pokud použijeme místo smyčce jako zdroje chvění, membránu reproduktoru, může nás její chvění i pobavit.  

Rovinný úhel může být definován jako část roviny určená dvěma polopřímkami ležícími v této rovině se společným počátkem. Měření velikosti úhlů nemá v běžném životě takový význam jako například měření délky či hmotnosti. Zprvu bylo důležité zejména pro zeměměřiče, architekty, námořníky a hlavně astronomy. Obvykle se úhly měřily ve stupních a minutách, ke kterým se pro zpřesnění přidaly později úhlové vteřiny. Jak se však k těmto jednotkám přišlo?