Docela mě "baví" neotřelé nápady (internet je jejich bezedná studnice) a "kutilství", které tyto nesmysly uvádí v život. Posledním příkladem je domácí klimatizace, kterou si můžete vyrobit sami podle návodu zde. Spíše se dá hovořit o domácím ochlazovači, který se dal koupit v obchodním řetězci specializujícím se na dům a zahradu.
V zelených rostlinách probíhá neustále biochemický proces zvaný fotosyntéza. Rostlina při něm přijímá energii prostřednictvím fotonů slunečního světla a přeměňuje ji na chemickou energii v podobě energeticky bohatých sloučenin, jako jsou například cukry. Rostliny z ovzduší přijímají vodu a oxid uhličitý, které prostřednictvím chloroplastů a dalších organismů složitým a komplikovaným způsobem přeměňují na kyslík, který vydechují do ovzduší. Absorbování slunečního záření zajišťuje chlorofyl – barvivo obsažené v zelených rostlinách, které jim propůjčuje svou barvu. Co však rostliny dělají s přebytkem slunečního záření?
Velké diskuse na internetu způsobily informace o pokrytí vodní nádrže Van Norman v Kalifornii vrstvou 96 miliónů černých míčků o velikosti jablek. Míčky mají zabezpečit ochranu pitné vody a zamezit jejímu vypařování v současném horkém létě, které panuje i v okolí Los Angeles. Podle návrhu biologů má vrstva míčků navíc zamezit přístupu ptactva a znečišťování vody. Jenže proč jsou ty míčky černé, když každý přece ví, že černá barva pohlcuje sluneční záření, roste teplota a tím pádem bude vypařování rychlejší?
Nebývale teplé letní noci s minimem oblačnosti můžete letos strávit pozorováním meteorického roje Perseid. Pozůstatky rozpadlé komety Swift-Tuttle v podobě prachových částic, již týden zdánlivě vylétávají ze souhvězdí Persea, aby při vstupu do zemské atmosféry za sebou zanechaly světelnou stopu. Maximum letošního roje však nastává v noci ze 12. na 13. srpna 2015.
Šest druhů kvarků patří podle standardního modelu částicové fyziky k elementárním, tedy dále nedělitelným částicím, ze kterých se skládá náš svět. Existenci kvarků předpověděli v roce 1964 nezávisle na sobě Gell-Mann a Zweig. Samotný název kvark je podle Gell-manna zvukomalebným označením částice ze slovního spojení "Tři kvarky pro pana Marka!" podle knihy Jamese Joyce - Finnegans Wake (Plačky nad Finneganem). Jednotlivé kvarky se dosud nepodařilo uvolnit a nemohou samostatně existovat. Rády se však spojují do soustav. Poslední dosud objevenou je nyní právě pentakvark.
Meteorologové v těchto dnech s napětím čekají, zda bude pokořena hranice teplotního maxima vzduchu v České republice. Ten stále drží stanice Dobřichovice ze dne 20. 8. 2012 a má hodnotu 40,4 °C. Letošní souvislé horké počasí dává šanci, že tento denní rekord by nemusel odolat. Co však musí být splněno?
Zklamání pozorovatelů "modrého Měsíce" v tom, že vlastně modrým nebyl, může být nyní nahrazeno mnohem zajímavějším úkazem. Také tvůrci konspiračních teorií o základnách mimozemšťanů na odvrácené straně Měsíce mohou být zklamáni. Americký satelit DSCOVR ze vzdálenosti 1,6 miliónu kilometrů pořídil svou kamerou EPIC (Earth Polychromatic Imaging Camera) další unikátní záběry Země, kterak před ní přechází odvrácená strana Měsíce. Nejsou na ní patrné žádné základny.
Také meloun patří mezi zajímavé fyzikální pomůcky, se kterými lze provádět spoustu nápaditých pokusů. Začíná to už v obchodě při jeho nákupu důmyslným poklepáváním, které má zkušenému uchu odhalit díky vzniklému zvuku jeho zralost. Přitom zralé melouny se poznají i jinak: mají už suchou stopku, jsou pruhované, mají lesklý povrch s rovnoměrným tónováním do žluté barvy, při stlačení melounu oběma rukama to v něm praská. Ideální tvar je kulatý a optimální hmotnost bývá do 3 kg. Pro explozi melounu však potřebujeme meloun poněkud protáhlejšího tvaru
Tajemství trpasličí planety Pluto jsou nyní postupně odhalována. Od roku 1930, kdy byl objeven americkým astronomem Clydem Tombaughem jako 9. planeta sluneční soustavy, se jeho podobizna zpočátku měnila velmi pomalu. Na astronomických snímcích byl Pluto zachycen snad už v roce 1909 na Yerkesově observatoři ve Williams Bay ve Wisconsinu jako nenápadný bod. Teprve s rozvojem počítačové techniky byla vytvářena mapa jeho povrchu z pozorování přechodů jeho měsíce Charonu přes jeho povrch. Další obrazy povrchu Pluta přineslo složení mnoha snímků Hubbleova dalekohledu. Teprve až sonda New Horizons, která nedávno kolem něj prolétla, přinesla jeho detailnější tvář.
Vedro ve městě je v letošním létě k zbláznění. Dlouhodobě neprší a ani po krátké přeháňce nejde poznat, že pršelo. A tak do ulic některých měst vyjíždějí kropicí vozy. I tam, kde to nebývalo nikdy zvykem, pomáhají s kropením silnic třeba místní dobrovolní hasiči. Proč se vlastně ulice v létě kropí?