V pátek 21. září 2012 objevili ruský astronom Artyom Novichonok a jeho běloruský kolega Vitali Nevsky novou kometu, která slibuje koncem příštího roku jedinečnou podívanou. Pokud jejich předpovědi vyjdou, mohla by vlasatice s označením C/2012 S1 ISON, být vidět i během dne na vlastní oči a v noci by měla zářit víc než Měsíc za úplňku.
Astronomická jednotka (AU) je střední vzdálenosti Země od Slunce. Byla definována jako délka velké poloosy eliptické dráhy Země kolem Slunce a její hodnota je pro přibližné výpočty asi 150 miliónů kilometrů. Astronomům však takto definovaná jednotka zdaleka nestačila. Proto AU odpovídala poloměru ideální kruhové oběžné dráhy, po níž by obíhal bod se zanedbatelně malou hmotností kolem Slunce úhlovou rychlostí 0,017 202 098 95 radiánu za den. Mezinárodní astronomická unie tuto definici přijala v roce 1938, a od r. 1976 se stala součástí Systému astronomických konstant. Zvýšením přesnosti přímých měření vzdáleností ve Sluneční soustavě, bylo vhodné definovat jednotku v systému SI.
Přesně po 90 letech od naměření rekordní teploty vzduchu na světě, zpochybnila tento záznam a následně jej zrušila kvůli chybám v měření Světová meteorologická organizace (WMO). Záznam ze 13. září 1922, kdy bylo v Libyi naměřeno 57,8°C byl smazán a do čela žebříčku se dostala hodnota 56,7 °C, naměřená v roce 1923 v Údolí smrti v USA.
Vesmírná laboratoř Curiosity, která se pohybuje po Marsu, namířila své kamery k obloze. Důvodem je sezona slunečních zatmění, která na Marsu začala už před týdnem. NASA nyní konečně uvolnila záběry kamery Mastcam ze 13. září, ze kterých je patrné, že k úplnému "zatmění" Slunce má tento jev daleko. Spíše se dá hovořit o přechodu marsovského měsíce Phobos přes Slunce nebo o částečném zatmění Slunce.
Pouze několikrát za život můžete na noční obloze spatřit tak zajímavý jev, který se stane dnes večer. Nízko nad jihozápadním obzorem se potká na obloze planeta Mars s Měsícem. Rudá planeta se tak bude nacházet pouze necelý stupeň od středu měsíčního disku.
Internet je nepřebernou studnicí zajímavých nápadů, mezi něž také patří optické iluze. Mezi ty méně známé či dosud opomíjené, patří optické iluze od umělce, který je publikuje pod pseudonymem Brusspup.
Na internetu koluje poplašná zpráva (hoax), že mlékárny mohou mléko s prošlou dobou spotřeby až pětkrát přepasterizovat a uvést tedy znovu do prodeje. Zejména u mléka, které je v obchodních řetězcích v akci, je to úplně jasné, o čemž svědčí velmi neobvyklá nízká cena. A jak poznáte, že mléko je několikrát přepasterizované a znovu v prodeji? Rozbalte dno tetrapakové krabice a najdete neúplnou řadu čísel od 1 do 5. Například pokud najdete řadu 123 5 - tj. chybí v ní číslo 4 - pak se jedná o mléko, jež čtyřikrát prošlo a bylo čtyřikrát přepasterizované. Co skutečně znamenají čísla na tetrapaku?
Ve sportu dnes rozhodují o pořadí v cíli i tisíciny sekundy. Již dávno nestačí měření času prostým mechanickým způsobem. Proto musí být měření velice přesné, ověřitelné a spravedlivé. Navíc je každý měřící systém mnohonásobně zálohován. V současnosti je měření času ve sportu plně digitální. Lidský prvek je při měření času co nejvíce eliminován – někdy je využíván pouze k odstartování závodu. Jak dnes funguje startovní pistole, aby všichni závodníci odstartovali ve stejný okamžik?
Při přípravě některých pochutin v kuchyni ( např. sníh z bílků) je nutné přesné oddělení žloutku od bílku. Co kuchařka, to jiný způsob realizace. Většinou vejce uprostřed naklepneme o hranu stolu, kuchyňské desky či přímo nožem. Nad vhodnou nádobou skořápku opatrně rozdělíme, bílek necháme vyklouznout a žloutek přelejeme do jedné půlky skořápky. Potom oddělíme půlky skořápek a žloutek necháme sklouznout do druhé půlky skořápky, přitom bílek sám odkapává do nachystané nádoby. Jen si od toho upatláme ruce. Nešlo by to originálním způsobem?
Na veletrhu EMO v Hannoveru předváděla ve své expozici firma Huettinger experiment s hořícím ledem. Mezi několik kovových závitů se bezkontaktně vloží kostka ledu, která se začne postupně rozsvěcovat a po krátkém čase září natolik, že vyvolává iluzi hořícího ledu. Toto video se na internetu rozšířilo natolik, že zaplevelilo spoustu serverů s kuriozitami, kde je nikdo nedokáže vysvětlit nebo je vysvětlováno hodně nesprávně. Přitom stačí sledovat průběh experimentu a vědět něco o indukčním ohřevu.
Když v polovině 19. století prováděl John Tyndall pokusy s vedením slunečního světla trubicí s vodou procházející přes střechu domu netušil, že na podobném principu budeme dnes využívat optická vlákna. Skutečné optické vlákno ve svých experimentech použil v roce 1952 Narinder Singh Kapany, ale vlákna se skleněným jádrem a pláštěm vyvinuli v roce 1956 na Michiganské Univerzitě Basil Hirschowitz, C. Wilbur Peters, a Lawrence E. Curtiss, když pomocí nich sestavili první gastroendoskop - optický přístroj pro zobrazení vnitřních dutin. Jednoduchou simulaci principu optického vlákna lze provést s pomocí láhve naplněné vodou a laserového ukazovátka.
Tak jako se dnes žáci začínají seznamovat s novým školním rokem, podobným způsobem se s povrchem na Marsu seznamuje robotické vozítko Curiosity. Zatímco žáci budou prozkoumávat svůj terén během školního roku, Curiosity se bude po Marsu pohybovat jeden marsovský rok (přibližně 98 pozemských týdnů). Na podporu projektu NASA vytvořili jeho fanoušci krátký hudební klip.
V okolí Země se nacházejí rozsáhlé oblasti tvořené nabitými částicemi (protony, ionty, elektrony) zachycenými magnetickým polem Země. Částice v těchto prstencových pásech vydávají nebezpečné pronikavé záření, které by mohlo být osudným jak posádkám kosmických lodí, tak také vlastní kosmické technice. Ve čtvrtek 30. 8. 2012 se proto přes velkou nepřízeň počasí a hrozícímu hurikánu Isaac podařilo z floridského mysu Canaveral odstartovat raketě Atlas V-401 s dvojicí sond RBSP (The Radiation Belt Storm Probes). Po dobu dvou let bude dvojice těchto družic za 686 milionů dolarů odolávat účinkům radiačních pásů. Ze své nebezpečné oběžné dráhy mají družice studovat pohyb nabitých částic a jejich reakce s částicemi vycházejícími ze Slunce. Vědci z NASA věří, že se i díky získaným poznatkům podaří zlepšit předpovědi "vesmírného počasí".