Fyzmatik | Drát v plameni svíčky

Jednoduché pokusy na tepelnou vodivost lze provádět například se svíčkou. Z měděného drátu průměru 1 mm (může být i větší) natočíme na tužku závity a vyrobíme si tak pružinu asi s 10 závity. Konce pružiny necháme dostatečně dlouhé, abychom je mohli uchopit a pružinu sundáme z tužky. Svíčku zapálíme a závity pružiny nasunujeme na plamen svíčky tak, aby se do nich vešel. Pružinu je vhodné držet v kleštích

Sledujeme, jak značně poklesne jas plamene. Dokonce se může zdát, že tak byl plamen uhašen, neboť se nad pružinou může objevit i dým. Když pružinu sejmeme, zpozorujeme, že se plamen zase objeví. Pokus opakujeme nasunutím pružinky, kdy opět dojde ke zmizení plamene svíčky. Pokud v plameni držíme pružinu delší dobu, tak se může stát, že plamen svíčky zhasne.

Vysvětlení jevu je velmi prosté. Měděná pružina má na začátku pokusu menší teplotu než je teplota plamene svíčky. Vnitřní energie přechází z plamene na pružinu. Měděný drát, ze kterého je pružina vyrobena,  je vynikající tepelný vodič a tak rychle odvádí teplo potřebné k tomu, aby svíčka mohla hořet, dál. Vnitřní energie plamene poklesne a tím se sníží jeho teplota. Záření, které nyní hořící knot vydává, má menší vlnovou délku, než je spodní hranice viditelného světla, proto plamen nevidíme. Viditelná část plamene se může udržovat u spodní části knotu, i když i zde se může utlumit a zhasnout.

Pokud však pružinu nejprve nahřejeme v plameni plynového hořáku a pak teprve vložíme do plamene svíčky, tentokrát plamen nezhasne. Nedochází ke ztrátě vnitřní energie plamene, spíše naopak, a tak plamen svíčky nezmizí.