Polárním dnem označujeme situaci, kterou můžeme zažít za polárním kruhem. Tam se může stát, že za dobu nejméně jednoho dne slunce nezapadne pod horizont a nenastane noc bez slunečního světla. Počet polárních dnů závisí na zeměpisné šířce. Na samotném polárním kruhu je během kalendářního roku pouze jeden polární den. Ten trvá 20 hodin a další 4 hodiny je příšeří, protože sluneční paprsky jsou rovnoběžné se zemským povrchem.
Tato situace přitom nastane na severní polokouli během letního slunovratu (slunce je nad obratníkem Raka) a na jižní polokouli během zimního slunovratu, kdy je slunce nad obratníkem Kozoroha. Pokud je pozorovatel severněji nebo jižněji od polárního kruhu, blíže k pólu, pak je polární den tím delší.
"Polární nocí" však údajně označují meteorologové situaci, kdy průměrná teplota nepřekročila po celý den hodnotu -10°C. To nastalo ve čtvrtek v Šindelové na Sokolovsku, která je v nadmořské výšce 600 m nad mořem. Tento "polární den" je však pro Českou republiku typický spíše pro počasí v lednu či únoru. Domnívám, se, že tady došlo k omylu novinářů neboť takový den bývá meteorology nazýván dnem arktickým. V České republice se jich každoročně vyskytne na horách průměrně kolem 8.