Fyzmatik | Elektromagnetické dělo bylo opět testováno

Vystřelování kovových nábojů ze zbraní pomocí magnetických a elektrických sil se testovalo už za první světové války. V klasickém dělu získá náboj svoji kinetickou energii prakticky najednou výbuchem chemické látky, ale v elektromagnetických dělech se náboj cestou z hlavně ven postupně urychluje. Proto náboje v elektromagnetických dělech mohou dosáhnout až dvojnásobně vyšší rychlosti v okamžiku opuštění hlavně než u klasického děla. A právě v těchto dnech provedlo americké námořnictvo testování takového elektromagnetického superděla s největším dostřelem na světě - až 185 km.

Kovový projektil se v dělu  bez střelného prachu pohybuje po kolejnicích a prochází jím přes klouzavé kontakty elektrický náboj. Projektil je odpálen silným elektrickým impulsem do kolejnic. Pak dochází k průběžnému urychlování projektilu až rychlostem dosahujícím pětinásobku rychlosti zvuku (mach 5). Energie výstřelu se pohybuje kolem 33 MJ.  (1 megajoule odpovídá energii uvolněné při nárazu 1000 kg vozidla do pevné překážky zdi při rychlosti 160 km/h). Frekvence palby tohoto děla by měla dosáhnout asi 12 výstřelů za minutu (0,2 Hz), přičemž střelba by měla být extrémně přesná a zničující.

Podobný pokus, ale v menším měřítku,  byl uskutečněn už v roce 2008. Na videu je zkouška děla EMRG od firmy BAE. Při výstřelu se objevila koule z plamenů, kterou tvořily hořící kusy náboje oddělované při jeho prudkém narážení do kolejnic uvnitř hlavně. Tehdy ale střela byla vyslána energií 10 megajoulů. Americká armáda plánuje testování, kde by nábojům byla udělena rychlost až 5800 m/s (16,5 mach). Takový kanón by dostřelil na vzdálenost  až 460 km. 

Nově testovaná zbraň uděluje svým nábojům tak velkou destruktivní energii, že není nutné, aby byly vlastní náboje výbušné. Zlepšuje bezpečnostní podmínky práce posádek, které nemusí pracovat s granáty či střelami naplněnými výbušnými látkami. Elektromagnetické dělo je možné ke střelbě nachystat rychleji než například okřídlenou raketu. 

Elektromagnetická děla však nemusí mít pouze vojenské využití. Uvažuje se o jejich použití při vystřelování kosmických raket a lodí na oběžnou dráhu. Zde by ovšem musela být  urychlovací dráha několik  kilometrů a navíc by se přidaly i jiné problémy.