Od doby Benjamina Franklina, který tuto změnu navrhl v roce 1784, jako možnost ušetřit na svíčkách, si našel letní čas spíše odpůrce. Energetickou úsporu tato úprava času v dnešní době zřejmě nepřináší. Změna pouze prodlouží podvečer o hodinu, kterou v současné době večer už venku nepracující moderní člověk ani nevyužije. Leckdo ale bude ráno vstávat ještě za tmy, protože se bude o hodinu později rozednívat. Jak proti letnímu času bojovat? Zrušit jej? To by asi v celé EU jejíž jsme součástí nyní neprošlo. A co tak ho zkrátit?
Letní čas by se měl zavést později. Velká část naší populace vstává mezi šestou a sedmou hodinou ranní, často i dříve. Podle středoevropského času (SEČ) tak vstává už koncem března do přirozeného světla, protože úsvit u nás okolo 20. března nastává kolem 6. hodiny ranní.
Co se stane, když si společnost koncem března zavede letní čas a posune si hodiny směrem dopředu? Lidé budou vstávat opět mezi 6. a 7. hodinou ranní, ale letního času. Podle středoevropského času to bude mezi 5. a 6. hodinou ranní. A to není dobře. Mnozí budou vstávat opět do tmy. Naše vnitřní hodiny v mozku, které řídí tisíce denních rytmů, poběží ještě postaru podle středoevropského času. Aby se rychle o potřebnou jednu hodinu předběhly, potřebovaly by intenzivní ranní osvětlení, které jim může dodat přirozené denní světlo. Ale to v době vstávání ještě není. A tak se biologické hodiny lidí mohou zpožďovat za letním časem naší společnosti 2, 3 či 4 dny. U někoho i po dobu týdne nebo 14 dnů. Záleží na tom, kdy kdo vstává. Může trvat několik dnů než si lidé zvyknou na nový letní čas a tak může u nich nastávat stejná situace jako po přeletu několika časových pásem letadlem. Tuto dobu mohou citliví jedinci vnímat negativně, může jim chybět hodin a ranního spánku.
A jak tomuto čelit?
Letní čas by měl být zaváděn až později. Kdyby byl například zaveden o měsíc později nebo až v první polovině května, vstávali by všichni i po zavedení letního času opět do přirozeného denního světla. A to by pomohlo našim vnitřním hodinám, které by se rychle předběhly. Klidně by stačilo zavedení letního času od května do září. Ale to bychom se státům v Evropské unii silně vymykali. Až do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců, od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie trvá časový posun 7 měsíců, tedy do konce října. Letos letní čas skončí v neděli 30. října.
Podle české fyzioložky a biochemičky Heleny Illnerové
RE: Zas je tu letní čas | tomáš hruš | 27. 03. 2011 - 08:10 |
![]() |
fyzmatik | 27. 03. 2011 - 13:04 |
RE: Zas je tu letní čas | kryštof janovec | 27. 03. 2011 - 17:30 |
![]() |
fyzmatik | 27. 03. 2011 - 18:35 |
![]() |
abdul_hasan | 02. 04. 2011 - 17:11 |
RE: Zas je tu letní čas | michal* | 31. 03. 2011 - 19:15 |
RE: Zas je tu letní čas | martin ze vsetína | 15. 02. 2012 - 09:45 |