Změnou teploty kapaliny je možné měnit její index lomu v určitém rozpětí hodnot. Tak je možné pomocí indexu lomu kalibrovaného oleje nalézt nulový bod, kdy se index lomu skla rovná indexu lomu oleje při dané teplotě. Skleněný úlomek se v tomto okamžiku stává neviditelným. Závislost indexu lomu kapaliny na teplotě je podle tabulek známá s přesností až na 6 desetinných míst, což umožňuje velmi přesná měření.
Moderní kriminalistické přístroje nejprve vyhledají automaticky nulový bod pomocí sledování hrany ponořeného úlomku při ohřívání a chlazení olejové lázně. Při minimálním kontrastu hrany je dosaženo nulového bodu a je uložena teplota oleje. Pro zvýraznění hrany je využíváno fázového kontrastu. Každý uložený nulový bod je automaticky označen procentuelní hodnotou úrovně ostrosti nebo rozlišení a vypovídá o přesnosti měření pro výkazy měření. Během jediného měření umožňuje přístroj měření několika hran úlomku najednou, což zkracuje celé měření a čas potřebný pro obdržení výsledků. Výsledky měření jsou uloženy s informacemi identifikující každý jednotlivý úlomek, zahrnující informace o zdroji, referenční označení a identifikaci operátora. Každá manipulace se vzorkem je zaznamenávána a ukládána.
Podobnou situaci lze pozorovat i ve školní laboratoři, když použijeme vhodnou kapalinu a sklo, které mají přibližně stejný index lomu. Kapalinou může být tetrachlormetan (n = 1,4607) a jako sklo je nutné použít křemenné sklo například z vyřazené lampy meotaru, které má index lomu přibližně 1,458. Vložíme-li úlomek křemenného skla do tetrachlormetanu dojde k jeho zmizení. Nevýhodou této formy pokusu je použití škodlivé kapaliny s karcinogenními účinky. Pokus je nutné provést rychle a to tak, aby se tetrachlometan co nejméně odpařoval.
Zdroj obrázku: 123rf.com/...