Jedná se o velmi lehký a měkký kov (dokonce měkčí než mastek), který lze krájet nožem. Je dobrým tepelným i elektrickým vodičem. Lithium má nejmenší hustotu (0,534 g/cm3 ) ze všech pevných prvků, plave tedy na vodě i na petroleji. Ve srovnání s ostatními kovy má lithium poměrně nízké teploty tání (180 °C) a varu (1342 °C).
Lithium je obsaženo v průměrném množství 20 - 60 mg/kg v zemské kůře, mořská voda vykazuje průměrný obsah lithia 0,18 mg Li/l. Soli lithia jsou přítomny i v některých minerálních vodách. Největší zásoby lithia (50 - 70% světových zásob) má Bolívie (5,4 mil. t) před Chile (3,0 mil. t) a Čínou (1,1 mil. t).
V jaderné energetice se lithium uplatňuje v jistých typech reaktorů, kde roztavené lithium slouží k odvodu tepla z reaktoru. Lithiové baterie a akumulátory patří k velmi perspektivním prostředkům pro dlouhodobější uchování elektrické energie. Elektrody akumulátoru obsahují na záporné elektrodě slitinu Li/Si, na kladné elektrodě je FeSx a jako elektrolyt se používá roztavený LiCl/KCl při 400 °C.
Organické soli lithia se používají ve farmaceutickém průmyslu jako součásti uklidňujících léků tlumících afekt. Lithium je přísadou pro výrobu speciálních skel a keramik, především pro účely jaderné energetiky, ale i pro konstrukci hvězdářských teleskopů.
Zatím je naše spotřeba lithiových baterií omezená: používáme je v mobilu, PDA, notebooku či v jiných přenosných elektrických zařízeních. S příchodem éry elektromobilů se ale dá předpokládat, že světová spotřeba lithia podstatně vzroste. Každý elektromobil totiž potřebuje minimálně několik set lithiových akumulátorů. Například závodní elektromobil Tesla Roadster je poháněn zdrojem, který se skládá z 6800 kusů baterií o rozměrech 18 x 65 mm. Střízlivé odhady mluví o ztrojnásobení poptávky po lithiu během příštích 15 let. Poptávka po lithiu může třeba z chudé Bolívie udělat surovinovou velmoc na úrovni Saúdské Arábie.
Také u nás je situace s tímto materiálem zajímavá. Údajně se zde vyskytuje asi 1% světových zásob lithia. Kromě lithných rud v Krušných horách (Krupka, Cínovec, Krásno) máme v Čechách ještě na lithium bohaté podzemní minerální vody. Ty svou koncentrací lithia až patnáctkrát přesahují solanky těžené v kalifornském vyschlém jezeře Searles Lake. Bohaté na lithium jsou prameny Vincentka v Luhačovicích a Ida v Bělovsi, které obsahují až 50 mg lithia na litr.
Podivným případem nevyužití surovin u nás jsou minerální vody ve zrušeném černouhelném dole u Slaného. Těžba uhlí se zde přestala vyplácet, ale nacházejí se tady zásoby lithia v hodnotě několika desítek miliard korun. Příslušná odpovědná místa však začátkem 90. let ignorovala hodnotu dalších surovin v podzemních minerálních vodách, především lithia, bromu a kuchyňské soli. Důl Slaný byl uzavřen. Ironií osudu je, že přímo ve Slaném se nachází továrna Bateria Slaný, která by mohla lithium zpracovávat ve velkém.
Podle Pavla Vachtla