Dnes v 16:53 hodin se bude naše planeta nacházet v aféliu. To je místo, které má české pojmenování odsluní. Země se tedy bude nacházet v nejvzdálenějším místě na své eliptické dráze od Slunce. Je-li střední vzdálenost Země od Slunce vyjádřena pomocí jedné astronomické jednotky (AU), pak odsluní odpovídá vzdálenost 1,0167 AU neboli 152,1 miliónu kilometrů. Podle druhého Keplerova zákona se Země v tomto místě pohybuje nejmenší rychlostí na své dráze.
Zajímavé pro nás středoevropany je však to, že v období, kdy se Země nachází nejdále od Slunce, je na naší polokouli léto. Slunce je dokonce asi o 5 miliónů kilometrů dále než v periheliu (přísluní), které nastává počátkem ledna. Léto je proto na severní polokouli mnohem mírnější než na polokouli jižní. V Austrálii jsou v létě vyšší teploty než třeba v Evropě. Vědci dokonce vypočítali, že tento rozdíl teplot činí 4 až 5 °C.
Teploty vzduchu v průběhu roku kolísají mnohem více. Je to způsobeno tím, že rotační osa Země není kolmá k rovině, ve které naše planeta obíhá kolem Slunce. Svírá s ní úhel asi 67°, přičemž v prostoru nemění svou orientaci. Znamená to, že v určitém úseku dráhy Země bude ke Slunci více nakloněna severní polokoule, v jiném úseku zase jižní polokoule. V oblastech od obratníků k pólům se výrazně mění zdánlivá dráha Slunce na obloze a tudíž i doba, po kterou na ní svítí. To má výrazný vliv na zahřívání zemského povrchu.