Okolní atmosférický tlak působí nejenom na povrch našeho těla, ale má význam pro vzájemné spojení některých kostí v lidském těle. Princip je podobný známému pokusu s magdeburskými polokoulemi. Vyčerpáním vzduchu z prostoru mezi nimi vzniká podtlak a magdeburské polokoule pak není možné od sebe odtrhnout, neboť na ně z vnější strany působí atmosféra svým tlakem. Podobně je to s bederními klouby, které spojují dolní končetiny s pánví.
Ve zdravé kyčli zapadá kulovitá hlavice stehenní kosti do kloubní jamky kosti pánevní. Obě přitom chrání chrupavka, která umožňuje široký rozsah pohybu. Mezi dokonale hladkými povrchy kloubových ploch není vzduch a proto jsou atmosférickým tlakem pevně přitlačovány jedna k druhé. Na to, abychom je od sebe oddělili, by byla potřebná velká síla.
Atmosférický tlak způsobuje pevné spojení i dalších kostí v kloubech. Proto při pobytu ve vysokohorském prostředí dochází mnohem snadněji k vymknutí kotníku. Je to dáno nejenom charakterem povrchu vysokohorských chodníků, ale i menším atmosférickým tlakem v dané nadmořské výšce. Se zmenšující se hodnotou atmosférického tlaku při výstupu do vyšších nadmořských výšek se spojení kostí v kloubech oslabuje a končetiny se tak mohou snáze vykloubit či vymknout.
Zdroj obrázku: https://www.scoi.com/hip.htm