Fyzmatik | Osmotická elektrárna

Kromě řady tepelných, jaderných, vodních, slunečních, větrných, geotermálních, příbojových elektráren a dalších druhů netradičních elektráren, spatřil v Norku světlo světa i první prototyp osmotické elektrárny. Tato elektrárna vyrábí elektřinu mícháním slané a sladké vody v ústích řek přes speciální membránu. Přitom se uvolňuje poměrně velké množství dosud nevyužívané energie

Elektrárna využívá osmózu, což je fyzikální jev, který nastává i v buňkách rostlin a živočichů. Princip osmózy je pronikání vody přes polopropustnou membránu, která odděluje dva roztoky s nestejnou koncentrací iontů. Membrána vyrobená z polymerů ionty zadržuje, takže voda může až do ustanovení rovnováhy přecházet z méně koncentrovaného roztoku do koncentrovanějšího. Ve zprovozněném  prototypu elektrárny je z pobřeží pumpována do dvou nádrží sladká (s nižším osmotickým tlakem) a slaná voda (s vyšším osmotickým tlakem). oddělená membránou vyrobenou z polymerů. Voda proniká z jedné nádrže do druhé a vytváří tlak, který odpovídá asi 120 metrům vodního sloupce, což je srovnatelné s energií padající vody ve vodopádu o stejné výšce. To je dost na pohon turbíny, která vyrábí elektřinu.

Nyní má osmotická elektrárna výkon 4 kW, takže o praktickém využití se proto zatím příliš hovořit nedá. Společnost Statkraft, která elektrárnu vybudovala a nadále bude testovat, však počítá s tím, že se její výkon bude postupně zvyšovat.

Výhodou osmotické elektrárny je poměrně stabilní produkce elektřiny, závislá maximálně tak na přítoku vody z řeky. Mezi nevýhody patří, že je pro ni zapotřebí značné plochy v ústích řek do moře, která jsou už dne hustě osídlena. Také říční bahno a organismy žijící ve vodě můžou polopropustnou membránu postupně ucpávat. Elektrárna s výkonem 25 megawattů (pro město s 30 000 obyvateli) vyžaduje plochu fotbalového stadionu a potřebuje asi 5 000 000 m2 svinuté membrány. Cílem testování této technologie je snížit výrobní náklady této energie tak, aby se stala konkurenceschopnou do poloviny příštího desetiletí.

Hlavní technologický problém spočívá v efektivnosti membrány, kterou je nutno zvýšit ze zhruba jednoho wattu na 1m2 na asi 5 W. Pak budou podle Statkraftu náklady tohoto zařízení údajně srovnatelné s ostatními obnovitelnými zdroji.

Zajímavé video najdete na stránce: bydleni-360.cz/...