V minulém roce byla udělena Nobelova cena za fyziku objevitelům grafenu Andre Geimovi a Konstantinu Novoselovi. Grafen je tvořen jedinou vrstvičkou atomů uhlíku, které jsou v ní rozmístěny do tvaru šestiúhelníků. Tato struktura přinesla grafenu pozici nejpevnějšího materiálu na světě, který je propustný pro světlo, má vynikající elektrickou vodivost, neboť se jeho elektrony pohybují takřka rychlostí světla a nevykazují téměř žádnou hmotnost. Tento zázračný materiál najde brzy uplatnění při výrobě displejů, fotovoltaických článků a tranzistorů, které jsou teoreticky schopné pracovat až do frekvence 1 THz. To by znamenalo, že se grafen začne využívat i na výrobu pamětí a mikroprocesorů. Materiál, který vykazuje podobné vlastnosti jako grafen nyní objevil spolu s kolegy z Jižní Koreje, Frederik Wolff-Fabris z Helmholtz-Zentrum v Drážďanech (HZDR). Jejich materiál ovšem z uhlíku není.
Struktura tohoto materiálu je také rovinná jako u grafenu. Materiál má chemický vzorec SrMnBi2 a je tedy tvořen stronciem, manganem a bismutem. Vzhledem k umístění jednotlivých složek materiálu v periodické tabulce prvků, mohou být některé z atomů jednoduše nahrazeny atomy cizími. To umožňuje vytváření nových materiálů, které mohou být supravodivé, magnetické nebo se chovat jako topologické izolanty.