Až budete dnes otevírat sekt, může jeho korek vyrazit rychlostí kolem 40 km/h.  Proto správným postupem  po odstranění krycí fólie z hrdla láhve, chytneme kovový košíček (agrafu), za kolečko, které drží korek, a pak šestkrát otočíme. Přitom druhou rukou držíme korek, aby předčasně nevystřelil. Po odstranění agrafy jednou rukou pevně chytneme korek a přitom otáčíme láhví. Zásadně neotáčíme korkem. Korek máme stále pod kontrolou, aby dle správných zásad otevírání sektu nevystřelil a tím z láhve neunikl zbytečně sekt nebo nápoj nepřišel o sycení oxidem uhličitým. Sekt naléváme po stěnách sklenice, kterou nakloníme do úhlu 45 stupňů, aby nám z ní nápoj nevytekl.  

Trojrozměrně působící optické klamy proslavil v poslední době na internetu tvůrce optických iluzí Brusspup. Principem anamorfózy se původně plastické a trojrozměrné objekty prostým pootočením stávají překvapivě zcela plochými. Další z internetových  optických iluzionistů, který se označuje jako Djanii, tento trik upravil tak, že se původně plochý předmět na papíře pootočením změní v reálný, což dokazuje svými videi.

Ke kouzlům Vánoc patří také mechanická zvonkohra, někdy také nazývaná "andělské zvonění". Počátky výroby této zvonkohry sahají do 50. minulého století do Frýdlantu v Čechách.  V 70. letech se výroba přestěhovala do Horné Štubně u slovenské Kremnice, kde se zvonění vyrábělo až do roku 1989. Letos zažívá zvonící stromeček na internetu svůj velký comeback.

24. prosince 1947 byla předvedena nová polovodičová součástka, která zcela změnila náš dnešní svět. Šlo o vědeckotechnický převrat v oblasti aplikované elektrotechniky a tím také byla zahájena miniaturizace jednotlivých a později integrovaných součástek. Tranzistor se stal základním prvkem všech dnešních integrovaných obvodů, mezi které patří paměti či procesory. Otci tranzistoru se stali William Bradford Shockley a John Bardeen a Walter Houser Brattain.

Kovová pěna je forma materiálu, kterou lze snižovat hmotnost součástek a konstrukcí z nich vytvořených, aniž by se přitom snižovala jejich pevnost a odolnost. Stavba této pěny připomíná stavbu kostí s množstvím dutin a pórů. Jednotlivé póry jsou buď izolované a uzavřené, nebo vzájemně propojené. Pórovitost kovové pěny se pohybuje okolo 75 až 90 %. Tím se ve fyzikální struktuře kovového materiálu spojuje lehkost s vysokou pevností. Hustota pěny je samozřejmě nižší než u kovu, ale její pevnost, tvrdost a odolnost tím není dotčena. Nejčastěji se jedná o pěnu hliníkovou anebo takovou, jejímž základem jsou hliníkové slitiny. Jak se tato kovová struktura vyrábí?

Existenci neutronu předpověděl objevitel atomového jádra Rutheford už v roce 1920. Po neutronu pak pátrali vědci v předních evropských laboratořích:  W. Bothe a H. Becker v Německu  a  I. Curie a F. Joliot ve Francii. Výsledky získané ze svých experimentů nesprávně vyhodnotili jako gama záření.  Objev neutronu je tak přičítán v roce 1932 Jamesu  Chadwickovi, který pomocí α částic ozařoval beryllium a zjistil, že při následné reakci vzniká záření, které se nevychyluje od původního směru ani v elektrickém poli ani v magnetickém poli. Přitom snadno reaguje s parafinem, ze kterého pak vylétávají protony s energií, kterou před vytržením protonu z parafinu, nesla částice o zhruba stejné nenulové klidové hmotnosti  jakou měl proton. Vzhledem k jejich vysoké pronikavosti a nízké ionizační schopnosti nemají tyto částice elektrický náboj a proto jsou nazývány jako neutrony.

Malé pestrobarevné kostičky Lega se dají libovolně skládat dohromady. Stavitelé se z nich snaží vytvořit nejrůznější rekordní stavby. Velkou tradici má třeba stavění věží. První z nich byla postavena v roce 1988 v Londýně do výšky 15,2 metru. Od té doby byl rekord překonán více než třicetkrát. V září 2012 se to podařilo v Praze, kde z téměř půlmiliónu kostiček o celkové hmotnosti 1500 kg,  vznikla věž tyčící se výšky 32,5 metru.  Jak vysoká by musela být vysoká věž z Lega sestavená z jednoho sloupečku kostek, aby svou vlastní tíhou rozdrtila spodní kostku?

Čeští vědci už v minulosti prosluli zjištěním, že stáda krav a srnců na pastvách se orientují  podle geomagnetického pole Země. Lišky loví svou kořist pod sněhem  severojižním směrem. Také prozkoumáním zálehů 3 000 jelenů a zálehů divokých prasat se podařilo prokázat, že se tato zvířata rovněž orientují v severojižním směru. Některá zvířata jsou citlivá na geomagnetické pole Země a tuto citlivost může například rušit přítomnost vedení vysokého napětí. Během loňského vánočního prodeje kaprů  se vědci s magnetometry vydali ke kruhovým kádím a k tomu ještě fotografovali rozložení ryb v kádích.

Máte rádi vychlazené nápoje? Pokud je nemáte přímo vytažené z chladničky, je nutné do nich sypat kostky ledu, které však nápoj v patřičném množství chuťově zředí. Naštěstí se dnes na internetu najde vychytávka, která nápoj ochladí i bez přidávání ledu. Je to ledová klouzačka.

Lidstvo se opět chystá na konec světa. Emailové schránky jsou nyní bombardovány nejrůznějšími poplašnými zprávami o blížící se katastrofě.  Posledním varováním s "odborně formulovaným" blábolem je průchod Země galaktickým nulovým pásmem. 

Autoři zmiňovaného hoaxu (poplašné zprávy) neváhají pro podporu svých zaručených informací zmínit, že se jedná o varování americké NASA všem vládám světa o tom, že Země projde čímsi, co je označováno jako galaktické nulové pásmo. Co podle rozesilatelů nulové galaktické pásmo je? Během zimního slunovratu dne 21. prosince 2012 naše sluneční soustava projde přes oblast, ve které se nešíří žádné energie, proto je nejspíš také označováno jako nulové pásmo. Lidstvo prý rázem přijde třeba o elektřinu, ale zmizí prý dokonce i magnetické a gravitační pole. Díky tomu zavládne po několik dnů úplná temnota a absolutní ticho (energie se nebude šířit). Lidstvo budou provázet nejrůznější iluze a dokonce až 10% světové populace toto několikadenní období nepřežije. Naštěstí Země z nulového galaktického pásma vystoupí kolem 7. února 2013.

Na počátku 20. let minulého století (literární prameny udávají různé roky) provedli Otto Stern a Walter Gerlach experiment, který je podle nich dnes nazýván. Pouštěli svazek neutrálních atomů stříbra z pokovené platinové spirály (pícky), které se odpařovaly do různých směrů. Pomocí kolimátoru (štěrbiny) byl vybrán svazek atomů, které prolétaly nehomogenním magnetickým polem. Každý atom stříbra se chová jako malý magnet. Je to způsobeno jedním osamoceným elektronem, který se nachází v nejkrajnější části elektronového obalu. Po průchodu magnetickým polem dopadly atomy stříbra na fotografickou desku.

Je to překvapivé, ale skutečná podoba německého fyzika Daniela Gabriela Fahrenheita není známa. Nezachovala se jeho jediná podobizna a z posmrtného ohledání jeho ostatků se pouze vědělo, že nosil paruku – dokonalý Jára Cimrman. Jeho podobu se nyní podařilo zrekonstruovat pomocí genetického algoritmu vytvořeného pro počítačový program polskými vědci z gdaňské univerzity.

Merkur je planetou s největšími teplotními rozdíly ve sluneční soustavě.  Rozdíly dosahují hodnot až 700 °C. Na polokouli přivrácené ke Slunci může teplota vystoupit na 430 °C a na odvrácené polokouli by teploměr ukázal teplotu až −180 °C. Příčinou tak vysokých teplotních rozdílů je nepřítomnost atmosféry. Je neuvěřitelné, že se zde mohou nacházet velké zásoby vodního ledu.