Atomový čas zatím neporazil Greenwichský

Mezinárodní komise, která ve čtvrtek 19. ledna 2012 zasedla v Ženevě, se nedohodla na zrušení současného určování času a přechodu na atomové hodiny. Největšími odpůrci byli pochopitelně Britové, kteří hájili svůj Greenwichský čas s argumentem, že by jej pak nebylo možné obnovit.

 Zástupci 190 krajin světa se shodli na tom, že do roku 2015 zůstává v platnosti určování světového času podle poledníku procházejícího hvězdárnou v britském Greenwichi. A tak se nadále kvůli zpomalující se rotaci Země bude přidávat po jedné sekundě navíc. Stane se tak už během letošního roku - přesně v jeho polovině - 30. června 2012.

V uplynulých 40 letech  musela být provedena korekce času ve 34 případech, kdy byla sekunda přidána k 31. prosinci nebo 30. červnu.  Vkládání  sekund navíc může podle odpůrců způsobovat komplikace v činnosti zejména navigačních systémů. Globální navigace například pracuje s atomovým časem, ale žádnou vteřinu do své časomíry nevkládá, a už nyní se zpožďuje o 15 sekund.

Také návrh spolehnout se výhradně na atomový čas ale narazil. Podle některých odborníků by jen vznikl další problém, protože rozdíl mezi časem "přirozeným" a atomovým by se bez vkládané vteřiny neustále zvyšoval a za 500 let by prý dosáhl hodiny. 

Greenwichský čas (Greenwich Mean Time - GMT)  je určující pro měření světového času od roku 1884, ale podle názoru mnohých vědců  jsou atomové hodiny pro tento účel mnohem vhodnější. GMT je založené na rotaci Země kolem své osy a čas je určován podle polohy greenwichského poledníku.

Měření času prostřednictvím atomových hodin v 70 laboratořích po celém světě se přitom uplatňuje od roku 1972 v podobě koordinovaného světového času (Coordinated Universal Time - UTC). Podle Britů stojí za snahou zrušit GMT a nahradit ho atomovými hodinami Francouzi a Američané. Mezi zastánce dosavadního určování času patří Němci, Britové, Kanaďané a Číňané.