Takové proudy vytvářejí zemní proudová pole. Stejnosměrné proudy protékají zeminou cestou nejmenšího elektrického odporu a podle vodivosti zeminy dosahují až do poměrně velkých vzdáleností stovek metrů až kilometrů od vedení, kterým by měly procházet.Čím má půda menší vodivost, tím pokrývají větší území a opačně: při výborné vodivosti půdy je jejich rozptyl menší.
Bludné proudy jsou označovány z důvodu, že není možné přesněji stanovit jejich ohraničenou oblast toku. Zdroji bludných proudů mohou být svářecí elektrické agregáty, tramvajové dráhy ve městech, elektrifikované železnice, koleje v metru či důlní železnice.
Ke snížení úniku proudu z elektrizovaných tratí všeho druhu se dělají v praxi nejrůznější opatření. Například se zvyšuje přechodový odpor mezi kolejemi a zemí, přičemž kolejové lože a pražce nesmějí být elektricky vodivé na nevodivém a tedy dostatečně odvodněném štěrkovém podloží. Betonové pražce musí být elektricky izolovány.
Také u elektrických kolejnic je vhodné zvýšit jejich vodivost - zvětšováním průřezu kolejnic, podélným svařováním kolejnic a jejich vybavování elektrovodivými propojkami.
Rovněž menší vzdálenost napájecích stanic a trakčních měníren znamená menší elektrický odpor trakčního obvodu a tím i menší únik proudu z kolejí do země. Důležité je dodržení předepsané a nadimenzované hodnoty izolačního odporu zpětného vedení mezi tratí a měnírnou.
Z hlediska napájení je kvůli únikům proudů z kolejnice do země nejméně vhodné jednostranné napájení, při kterém tečou proudy od hnacího vozidla do měnírny pouze jednou cestou. Naopak nejvýhodnější je čtyřstranné napájení, kdy mohou být vzájemně propojené sousední koleje, čímž se několika násobně zvýší vodivý průřez kolejí.
Samozřejmostí je využívání přenosů při co největším napětím a tím minimalizování proudů v kolejnicí a tedy i bludných proudů.
Zdroj: vscht.cz/...