Rampouchy se tvoří v den, kdy jednak jsou teploty nad nulou, aby mohlo docházet k tání ledu či sněhu na střechách a rovněž jsou i teploty pod nulou, aby vzniklá voda mohla na rampouchu zmrznout. Na skloněné střechy svítí slunce a množství pohlcených paprsků závisí i na úhlu, pod nímž sluneční záření na povrch zasněžené střechy dopadá. Ideální je dopad paprsků v pravém úhlu. To pak na střechách dochází i během mrazivého dne k částečnému odtávání sněhu. Stékající voda pak začne na okraji střechy či okapu mrznout, protože je zde teplota pod bodem mrazu. Začne vznikat rampouch, po kterém v průběhu času stékají vlivem gravitace další kapky. Kapky vody, ochlazené navíc vypařováním, opět mrznou a postupným namrzáním část vody na rampouchu zmrzne a prodlužuje tak jeho délku. Při oblevě pozorujeme, jak po rampouchu stéká stále více vody ze střechy, která už nestačí zmrznout a rampouch se stává nebezpečným pro možnost jeho pádu často z poměrně velké výšky na zem.