Fyzmatik | Přechod Venuše přes sluneční kotouč 2012

Jsou pravidelné astronomické jevy, které jsou však natolik vzácné, že je můžete spatřit pouze několikrát za svůj život. Jedním z nich je přechod planety Venuše přes sluneční kotouč. Tato (pro astronomy často neopakovatelná) událost může nastat pouze začátkem června nebo začátkem prosince, tedy v době kdy orbitální uzly Venuše přecházejí přes Slunce a to s periodou opakování po 8, 121,5 ,  8  a 105,5 letech. Naše generace má tedy to štěstí, že po 8 letech je tu další přechod Venuše už ve středu 6. června 2012. Další podobný úkaz nastane až v roce 2117. Mezitím se na naší planetě narodí 5 nových pokolení. Jak můžeme poslední tranzit Venuše v tomto století pozorovat?

V letošním roce je pozorování tranzitu o to komplikovanější, že u nás nastane už při východu Slunce. Úkaz se skládá ze čtyř postupných kontaktů, kdy Venuše na obloze se dotýká slunečního kotouče. Dva kruhy, které na nebeské obloze představují planeta Venuše a Slunce se nejprve dotknou zvenku (I. kontakt) potom Venuše nacestuje přes Slunce a nastane z jedné jeho strany vnitřní dotyk (II. kontakt). Pak Venuše přechází jako malý bod přes kotouč Slunce, aby se jej dotknula zevnitř z druhé strany Slunce (III. kontakt) a nakonec opustí sluneční kotouč vnějším dotykem (IV. kontakt).

Pozorování kontaktů I a IV není v bílém světle technicky možné. Zaměříme se tedy na kontakty II a III, kdy se planeta dotýká zevnitř okraje slunečního kotouče. Tehdy lze vidět tzv. efekt černé kapky, při kterém planeta vypadá, jako by byla přilepená ke Slunci. Když pak postupuje ke středu slunečního disku, vypadá tvarem jako odkapávající kapka. V okamžiku přerušení tohoto "spojení", když je planeta zcela obklopená slunečním světlem, došlo ke kontaktu II. V obráceném pořadí probíhá na konci zákrytu kontakt III.

Ze středečního přechodu Venuše přes Slunce je v případě dobrého počasí spatřit přibližně poslední třetinu. Úkaz začíná krátce po půlnoci, tedy ještě v době, kdy je u nás Slunce pod obzorem. V České republice vychází Slunce nad obzor několik minut před pátou hodinou ranní středoevropského letního času. Přechod Venuše končí zhruba  v 6 hodin 55 minut. Simulace přechodu.

Časy doteků  (I 24:09:38, II 24:27:34, III 06:31:39 a IV 06:49:35), jsou určeny  pouze přibližně, protože byly vypočítány pro pozorovatele, který by se nacházel v centru Země. Skutečné kontaktní časy se pro konkrétního pozorovatele na povrchu mohou lišit až o 7 minut. K pozorování tranzitu Venuše si vyhlédněte místo s odkrytým severovýchodním a východním obzorem. Slunce bude totiž po celou dobu úkazu poměrně nízko nad obzorem. Krátce po východu Slunce najdeme Venuši v horní polovině slunečního disku, kde bude přecházet směrem nahoru a doprava. I při pozorování ranního Slunce musíte být velmi opatrní, abyste si nezničili svůj zrak.  Pokud se rozhodnete pozorovat tranzit pouhým okem, pak si pořiďte speciální brýle pro pozorování zatmění Slunce nebo svářečské sklo č. 13 a vyšší. Při pohledu volným okem přes bezpečný filtr se bude jevit jako temná kruhová skvrnka. Také si můžete Slunce promítnout pomocí čočkového přístroje na bílou plochu a sledovat, jak se pomalu pohybující planeta postupně v průběhu dvou hodin posouvá k okraji slunečního kotouče. Nebo lze na Slunce namířit dalekohled vybavený bezpečným filtrem a sledovat úkaz přímo.

Úkaz si určitě vyfotografujte! Stačí fotoaparát (ovšem s filtrem) namířit na Slunce, zaostřit a vyfotit. Už pokročilými kompaktními fotoaparáty při vhodném zoomu a pečlivém doostření Venuše vynikne jako černý puntík na světlém slunečním kotouči. Kromě Venuše budete moci zachytit i nějaké sluneční skvrny.

K čemu jsou taková pozorování dobrá? Z pozorování přechodů Venuše přes sluneční kotouč se v minulosti dala poměrně jednoduchou metodou určit vzdálenost mezi Zemí a Sluncem (AU – astronomická jednotka), která je v astronomii základní jednotkou při určování větších vzdáleností. Podle skotského matematika Jamese Gregoryho (1638 – 1675) byla používána metoda měření paralaxy tranzitem: Při pozorování ze dvou různých míst na Zemi dostaneme dva časové úseky trvání jevu. Pokud známe rozdíl zeměpisných šířek těchto míst a oba časové intervaly, lze určit rozdíl paralaxy Venuše a Slunce, podle 3. Keplerova zákona jejich poměr a nakonec paralaxu solární. Pozoroval se tedy přechod Venuše ze dvou míst o rozdílné zeměpisné šířce a na obou místech se změřily okamžiky vnějších a vnitřních kontaktů Venuše vzhledem ke slunečnímu kotouči.

Více na :