Proč se balení potravin v letadle nafoukne?

Běžná dopravní letadla létají ve výšce kolem 10 000 metrů. V těchto výškách panují pro člověka extrémní podmínky. Okolní teplota je velmi nízká, pohybuje se kolem minus 40 °C a tlak vzduchu zde dosahuje hodnot sotva čtvrtinových ve srovnání s atmosférickým tlakem u hladiny moře. Za ideálních podmínek by letadlo mělo mít uvnitř tlak vzduchu stejný, jako je přibližně u hladiny moře. Protože okolní tlak vzduchu  je naopak velmi nízký, muselo by letadlo mít  těžkou a odolnou konstrukci, která by rozdílu vnějšího a vnitřního tlaku odolávala. Proto bývá na palubě letadla udržován umělý přetlak, který odpovídá atmosférickému tlaku ve výšce 1500 až 2500 metrů nad mořem. V kabině dopravního letounu nesmí klesnout tlak pod 76,1 kPa. Při dalším zvyšování výšky se udržuje maximální dovolený přetlak 59 kPa. Jak se chovají v letadle fóliová balení potravin?

Pro uchování  kvality a přirozených vlastností potravin se používají technické plyny a jejich směsi. Zaručují uchování chuti a barvy potravin, uchovávají aroma a zároveň zabraňují vzniku a rozvoji nežádoucích mikrobiálních zárodků. Prodloužení trvanlivosti se dosahuje snížením obsahu kyslíku a vytvoření atmosféry ochranné směsi plynů v balení.  Například pro pekárenské výrobky, majonézy apod. se používá atmosféra složená ze směsi dusíku a oxidu uhličitého nebo pro balení  kávy a arašídů je používán čistý dusík. Těmito plyny jsou vzduchotěsně plněny obaly výrobků. Pominu například to, že natlakováním obalů bramborových chipsů vyvolávají výrobci u kupujících zdání, že nafouknuté balení obsahuje více obsahu než zjistíme po jeho rozbalení.

Co však udělá dokonalé balení potravin ve fólii v letadle za letu? Vzhledem k nižšímu okolnímu tlaku vzduchu se začne plyn v balení rozpínat a nafukuje nezvykle obal do rozměrů a tvarů, kdy začnou připomínat nafukovací předměty.

Podobného efektu si můžeme všimnout u těchto balení potravin například ve velkých nadmořských výškách.