Fyzmatik | Atwoodův padostroj

K demonstraci rovnoměrně zrychleného přímočarého pohybu se používá Atwoodův padostroj. Jde o historické mechanické zařízení sloužící k ověřování druhého Newtonova pohybového zákona – zákona síly. Vynalezl jej anglický fyzik George Atwood [čti etvud] (1745 – 1807), který v roce 1784 vydal pojednání o mechanice Treatise on the Rectilinear Motion and Rotation of Bodies, kde srozumitelně vysvětluje, bez užití vyšší matematiky, základní zákony mechaniky, prostřednictvím četných pokusů. Nechybí mezi nimi i pokus s padostrojem, který je od té doby spojován s jeho jménem.

Atwoodův padostroj se používá pro demonstraci základních kinematických vztahů platících pro rovnoměrný a rovnoměrně zrychlený pohyb. V původní konstrukci tohoto zařízení se sledoval pohyb závaží zavěšeného na pevné kladce, které bylo uváděno do pohybu tíhou přídavného závaží malé hmotnosti. Měřily se úseky dráhy, které urazilo závaží dané hmotnosti ve stejných časových intervalech. Časové intervaly byly původně měřeny kyvadlem proměnné délky.

Dnešní podoba tohoto padostroje je velmi podobná.  V horní části padostroje se nachází dvě otáčivé kladky s minimálním třením.  Přes kladky je vedeno pevné vlákno, na němž jsou na obou stranách zavěšena dvě stejně těžká závaží.  Do konstrukce závaží se přidá malý přívažek, který poruší rovnováhu a dá pohyblivou část padostroje do pohybu. Na padostroji tak lze změřit například zrychlení celé pohybující se soustavy. Měření času však bylo zdokonaleno. Dříve používané kyvadlo nahradil později metronom a dnes se používá přesná časomíra.