Nafukování placky

Také při vaření se můžeme setkat se zajímavými fyzikálními jevy. Vlastně způsob přípravy potravin odpovídá příslušnému způsobu šíření tepla v pokrmu (vedení, proudění, záření). Teplo, jako formu vnitřní energie tělesa, vždy předávají tělesa s vyšší teplotou tělesům s nižší teplotou. V každé látce se teplo šíří vedením, které si představujeme jako vzájemné silové působení mezi jednotlivými částicemi látky. Látky, kde se takto teplo snadno šíří, označujeme jako tepelné vodiče.  Částice v pevné látce předávají kmitáním kolem své rovnovážné polohy energii sousedním částicím. V kapalné a plynné látce se částice mohou pohybovat mnohem více – teplo se zde může navíc šířit i prouděním. Tepelná energie se může přenášet zářením i v prostoru, který není vyplněn látkou (vakuum).

Co však způsobuje nafouknutí bramborové placky?

Bramborová placka se připravuje z váleného těsta jeho nanesením na suchou a pořádně rozehřátou pánev. Protože na pánvi není olej, přijímá těsto teplo od jejího horkého povrchu vedením.  Přitom dochází také k odpařování vody, které těsto obsahuje. Po otočení placky na druhou stranu nemůže vzduch s vodní párou unikat horní připálenou stranou a tak dojde k zajímavému nafukování vnitřní části placky. S rostoucí teplotou se také zvětšuje objem plynů v placce, což odpovídá přibližně  izobarickému ději. Izobarický děj je termodynamický děj, při kterém se nemění tlak termodynamické soustavy. 

Když se začne placka nafukovat, je hotová a uprostřed se dá rozevřít dutá kapsa, která se v případě různých druhů receptů a těsta plní sladkou nebo slanou náplní.