Kameny jsou turisty považovány za útesy, na kterých si s oblibou sedávají rackové a kachny. Místní k nim však mají posvátnou úctu. Jejich stabilní poloha by mohla sloužit k měření výšky hladiny vody v jezeře, což také v roce v roce 1820 provedl inženýr Guillaume-Henri Dufour. Poté větší z nich Guillaume-Henri Dufour použil jako referenční bod při nastavování své mapy Švýcarska v měřítku 1 : 100 000 vytvořené v letech mezi 1845 a 1864. Dokonce i dnes tento kámen slouží jako důležitý zeměměřičský bod ve Švýcarsku.
Referenční bod na kamenu s označením Pierre du Niton posloužil na stanovení původní nadmořské výšky 376,86 metrů nad mořem. Pak byla jeho nadmořská výška korigována na v roce 1902 na 373,6 m n. m, což je také důvodem, proč výškové údaje na mapách Švýcarska jsou před rokem 1902 jsou vyšší o cca 3,26 m, než současné naměřené hodnoty.
Zdá se, že do doby bronzové, tyto dva kameny mají rituál a duchovní role. Tato hypotéza je založena na přítomnosti čtvercového otvoru na horní straně velký kámen a objev v 1660 dvou osách střední doby bronzové (cca 1500 - 1200 před naším letopočtem. Př. nl) 2. Přítomnost jamek je také prokázáno, že nemůžeme být nutně zahrnovat humaine3 činnost.
Tento článek mohl vzniknout za podpory mých studentů bývalé 4. D (2009-2013), kteří mi věnovali jako dárek několikadenní pobyt v Ženevě spojený s návštěvou Evropské organizace pro jaderný výzkum CERN. Děkuji vám, moji absolventi!