Franklin uvažoval, že dlouhá tyč přitáhne blesk, svým kovovým tělem jej stáhne dolů, aby se zachytila v láhvi, která měla plnit funkci leydenské láhve. Chtěl tak zjistit, čím je vlastně blesk tvořený. Zbývalo jen počkat na bouřku.
23. května 1752 v 12:20 hodin udeřil do tyče .blesk a ozval se hlasitý hrom. Když asistent doběhl k láhvi upevněné na dolním konci tyče, přeskočila na jeho prst z tyče jiskra doprovázená silnou ránou a sírovým zápachem, která mu popálila ruku. Tato jiskra odhalila, čím je skutečně blesk tvořen. Byla to stejná elektřina, jakou už v té době dokázali lidé získat pomocí třecích elektrik.
Experiment byl opakován i v dalších evropských zemích a dokonce král Ludvík XV dokonce zaslal děkovný dopis Benjaminu Franklinu za zveřejňování informací o vytváření takových hromosvodů.
Objev to byl na tehdejší dobu zcela mimořádný. Vzhledem k tomu, před touto událostí byly bouřky s blesky často považovány za posly božího hněvu, změnil se na ně pohled jako na přírodní jevy, které by mohly ve skutečnosti být předvídatelné, a dokonce, v případě blesku, kontrolované.
A tak se i boží posel – blesk musel podřídit lidskému vědění. Blesky jsou během bouřek tvořené elektřinou, která se dá přitáhnout k zemi a také zachytit. Elektřina se tak stává přírodní silou, kterou je možné ovládnout.
Zdroj: revolutionary-war-and-bey/...