Fyzmatik | Ledové krystalky v polarizovaném světle

Výtvarníci se inspirují fyzikou. Vždyť mnohé objekty kolem nás si zasluhují svoji pozornost a navíc ty jevy, které běžně nepozorujeme,  nás přitahují mnohem více. Za tajemstvím tohoto výtvarného díla je polarizované světlo.

Světlo chápeme jako příčné elektromagnetické vlnění popsané vektorem elektrické intenzity E a vektorem magnetické indukce B. Vektory E a B mění periodicky svůj směr i velikost, ale přitom jsou na sebe navzájem kolmé a oba jsou kolmé na směr šíření elektromagnetického vlnění. Vektor E má ale v dané rovině nahodilý směr i velikost a proto mluvíme o nepolarizovaném světle. Světlo je obecně nepolarizované.

Omezíme-li směr kmitání vektoru E nebo jeho velikost, získáme polarizované světlo. Přitom rozdíl mezi polarizovaným a nepolarizovaným světlem nepoznáme okem. Lidské oko nedokáže polarizované světlo od nepolarizovaného světla odlišit.

Světlo můžeme zpolarizovat například odrazem od předmětů pod určitým úhlem, lomem či dvojlomem nebo průchodem speciálními krystaly. Polarizační filtry obsahující uspořádané krystalky nebo jiné opticky aktivní látky vytvoří z nepolarizovaného světla světlo lineárně polarizované podél určité roviny. Pokud takovéto polarizované světlo necháme dopadat na další polarizační filtr, záleží na jeho natočení, kolik dopadajícího světla propustí. Pokud je polarizační rovina filtru rovnoběžná s rovinou polarizace světla, projde filtrem všechno světlo, pokud jsou roviny navzájem kolmé, neprojde nic.

A jak tyto krásné kompozice vznikly? Tenké vrstvy vody byly zmrazeny a krásně vykrystalizovaly v Petřino misce. Krystalky byl následně prosvíceny světlem mezi 2 zkříženými polarizačními filtry. Molekuly vody jsou opticky aktivní a jejich clustery stáčejí rovinu polarizovaného světla podle tloušťky vrstvy, krystalové roviny a úrovně mechanického pnutí v krystalu.

Další galerie obrázků  na: frizion.com/...