Začnu cenou, která je u keramického nože mnohem vyšší než u kovového. Záleží samozřejmě na značce keramického nože a někdy i na počtu současně kupovaných nožů. Když už jsme si nůž koupili, je dobré se o něj náležitě postarat, aby nám nějakou dobu vydržel. Kovové nože však svou délkou používání rozhodně nepřežije. Keramické nože je radno uchovávat odděleně od kovových nožů, nejlépe v originálním obalu nebo v dřevěném stojanu na nože. Při skladování spolu s kovovými noži dochází k poškozování keramického ostří.
Keramický nůž se lze poškodit dvěma způsoby. Pokud budete řezat tvrdé materiály (mražené potraviny, či dokonce kosti) dochází k oštípání ostří. Při páčení zaseknutým nožem v nějaké tvrdší potravině může dojít i ke zlomení celé čepele nože.
Bílé keramické ostří vyrobené často z oxidu zirkonia či korundu je velmi tvrdé. Jeho tvrdost se pomalu blíží ke tvrdosti diamantu (8,2 st. Mohsovy stupnice tvrdosti, diamant má 10 st.), ale čepel nože je velmi křehká. Pád nože na zem v kuchyni se může rovnat přímo jeho sebevraždě.
Kapitolou samou o sobě je broušení těchto nožů. Výrobci sice udávají jejich doživotní ostrost, ale podle diskusí majitelů těchto nožů na internetu to patrně není s ostrostí u některých typů nikterak slavné. A tak po pokusech o nabroušení těchto nožů vznikají v jejich ostří mikrotrhlinky, které způsobují, že tento nůž už hladce "neholí"
Pěkný test těchto nožů vyšel na: