Nejtišší místnost na světě se patrně nachází v Orfieldově laboratoři v Minneapolis. Je vybudována se zvukotěsnými stěnami, které jsou včetně podlahy a stropu opatřeny klíny ze speciální pěnovité hmoty. Klíny umožňují, aby se zvuk v místnosti neodrážel. Při dopadu zvuku nízké frekvence na stěny místnosti, se tento zvuk utlumí při postupných dopadech na stěny klínu směrem dovnitř a při dopadu zvuků vysoké frekvence se tyto zvuky utlumí přímo v použité pěnovité hmotě klínů. V této místnosti prý nevydržel nikdo delší dobu. Ptáte se proč?
Jedním z faktorů krátkého pobytu v této místnosti může být strach z uzavřené místnosti, ale k tomu se přidávají další faktory.
Zpočátku si všimnete takových zvuků, které způsobuje šelest vašeho oblečení. Potom si uvědomíte, že vnímáte zvuky svých slin v ústech či při jejich polykání v krku. A to vždycky, když jenom pohybujete svými ústy. Najednou slyšíte pulzování průtoku krve ve své hlavě a uvědomíte si tep vycházející ze své hrudi ve vlnách. Vnímáte každý svůj svalový pohyb a činnost svých orgánů při dýchání, trávení apod.
Pak se začne objevovat syčení v uších, a všechny zvuky mozek přitom vnímá jako zesílené.
Naše smysly jsou totiž nastavené na běžné podněty okolního světa a při pobytu v takto tiché místnosti nesnesou delší dobu nečinnost a zvýší svoji vnímavost.
U některých lidí se tak dostaví sluchové halucinace, kdy se jim zdá, že něco slyší. V této místnosti je hladina intenzity zvuku -9 dB, ale lidské ucho zaznamená zvuky od 3 dB. To znamená, že vnímáte především zvuky svého těla, což právě není mnohým z nás příjemné. Zkuste si uvědomit situaci, kdy se vám rozbuší srdce natolik, že je vám to až nepříjemné.