Jak správně zní Newtonův zákon setrvačnosti?

Ve vysílání populárně naučného rozhlasového pořadu Meteor, který vysílá stanice Dvojka každé sobotní dopoledne, byl odvysílán rozhovor s emeritním profesorem Masarykovy univerzity v Brně Martinem Černohorským. Uvedl v něm, že pouze na Přírodovědecké fakultě v Brně se studenti naučí správné znění 1. Newtonova zákona – zákona setrvačnosti.

Newton své 3 pohybové zákony formuloval latinsky v díle v Philosophiae Naturalis Principia Mathematica  v roce 1687.

Latinské znění jeho zákona setrvačnosti zní:
Corpus omne perseverare in statu suo quiescendi vel movendi uniformiter in directum, nisi quatenus illud a viribus impressis cogitur statum suum mutare.

Do českého jazyka je překládáno různými způsoby:

Těleso setrvává v klidu nebo rovnoměrném přímočarém pohybu, není-li nuceno vnějšími silami tento stav změnit.

                                                                                 nebo

Jestliže na těleso nepůsobí žádné vnější síly nebo výslednice sil je nulová, pak těleso setrvává v klidu nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu.

Profesor Černohorský, který na Přírodovědecké fakultě přednáší i ve svém pokročilém věku (narodil se v roce 1923) předmět "Základní pojmy a zákony klasické fyziky 1" přichází s tím, že překlad tohoto významného zákona do češtiny není stovky let správný. Připomíná, že v něm není uvedena další možnost otáčivého rovnoměrného pohybu. Závažnou chybou v pochopení zákona, je uvádění nesprávné citace o působení "vnějších" sil na těleso.  Správné znění má podle něj být:

Každé těleso setrvává v klidu nebo v rovnoměrném, přímočarém pohybu nebo v rovnoměrném, otáčivém pohybu nebo v superpozici těchto dvou, není-li podrobeno působení sil.

Zkrácené znění pro školní účely by tedy mohlo být:

Těleso setrvává v klidu nebo v rovnoměrném přímočarém či otáčivém pohybu, není-li nuceno tento stav změnit působením sil.