Ve velkých městech se skutečně rozvody elektřiny nachází pod zemí. Jenomže každý kilometr vykopané trasy pro uložení elektrických kabelů znamená vybagrování až 13 000 m3 zeminy. Při těžbě zeminy může v dané lokalitě vzniknout nejeden problém. Pod zemí jsou uloženy další inženýrské sítě a tak uložení dalšího kabelu pod zemí může bránit plynovod, vodovod, kanalizace, optické kabely... V ochranném pásmu vedení elektrického proudu pod zemí není možné využívat zemědělsky půdu. Pod dráty to naopak lze. Při budování podzemního vedení elektřiny se mohou narušit i hydrogeologické poměry. Například se můžou změnit toky spodní vody, narušit prameny nebo přímé vsakování vody. Kabelové podzemní vedení je pro životní prostředí mnohem větší zátěží než se na první pohled zdá.
Pokud bychom uvažovali o vybudování podzemního vedení velmi vysokého napětí, pak náklady jsou až 20x větší než rozvody pomocí stožárů. Kabelové vedení pod zemí se využívá pouze ve výjimečných případech, když nelze venkovní vedení technicky realizovat. Například při přechodech velkoměst, letišť či mořských úžin.