Fyzmatik | Vznikl Měsíc jadernou explozí Země?

Vznik Měsíce je spojen s mnoha různými teoriemi. Měsíc mohl vzniknout společně se Zemí při počátečním formování sluneční soustavy. Naše Země také mohla zachytit svou gravitací nějaké těleso a to pak začalo obíhat kolem ní. Další možností je odtržení hmoty z rychle rotující Země a její zformování na oběžné dráze.  V současnosti nejvíce přijímanou hypotézou je vznik Měsíce při takzvaném velkém impaktu. Podle ní se Země asi před 4,5 miliardami let srazila s planetkou Theiou o velikosti dnešního Marsu. Při srážce bylo na oběžnou dráhu Země vyvrženo množství materiálu, ze kterého se postupně zformoval Měsíc. Každá z těchto teorií má své slabé stránky. S oprášením další starší teorie nyní přišli fyzik Rob de Meijer a geolog Wim van Westrenen, kteří se snaží vysvětlit, proč má hmota z Měsíce téměř stejnou skladbu izotopů jako materiály ze zemské kůry.

To je totiž stále problém teorie velkého impaktu. Pokud by Měsíc vznikl tímto způsobem, pak z 80% by byl tvořen hmotou zaniklé planetky, což je ovšem  v rozporu s údaji geologických zkoumání. Chemické složení Měsíce se totiž podobá složení Země. Planetka, která měla do Země narazit, by tedy musela mít téměř stejné složení jako Země. To by znamenalo, že vznikla v těsné blízkosti dráhy Země. Ale tak blízko u sebe se dvě poměrně velká tělesa zformovat nemohou.

S teorií odtržení Měsíce od Země přišel už v roce 1879 syn Charlese Darwina George Darwin, ale nevědělo se, jaký impuls by mohl donutit Zemi, aby odvrhla část své hmoty

Podle poněkud fantastické teorie vědců De Meijera a van Westrenena prý  Země ve svém raném stadiu rotovala mnohem rychleji než dnes. Během rotace se údajně těžké prvky včetně uranu a thoria soustředily v oblasti rovníku na hranici zemského pláště a kůry. V momentě, kdy jejich množství přesáhlo kritickou hranici, došlo podle výpočtů obou vědců  ke spuštění řetězové štěpné reakce a následnému odmrštění části Země do blízkého vesmíru.Vedlejším produktem takovéto reakce jsou izotopy He3 nebo Xe136, které byly již v odpovídajícím množství nalezeny na Měsíci.Teorii může nahrávat i to, že v roce 1972 byl objeven přirozený jaderný reaktor v oblasti Oklo v západoafrickém Gabonu, který byl skutečně činný někdy před 2 až 1,5 miliardami let.

Ovšem tato hypotéza by nebyla hypotézou, kdyby neměla i svá slabší místa. Zmiňovaná rotace Země by musela být velmi rychlá. Vlastní gravitace by byla jen těsně větší než odstředivá síla, která se snaží planetu na rovníku rozmetat do prostoru. V této jemné rovnováze pak stačí jen malý impuls, aby se část hmoty dostala z vlivu zemské přitažlivosti na oběžnou dráhu. Moment hybnosti soustavy Země - Měsíc v porovnání s ostatními tělesy sluneční soustavy je vysoký, ovšem stále nedostatečný, aby dokazoval rychlou rotaci Země před 4,5 miliardami let. A zde je právě problém. Pokud Země opravdu tak rychle rotovala, je potřeba zjistit, kam se moment hybnosti ztratil.