FYZMATIK
Pokud fakta neodpovídají teorii, změňte fakta.
Článek Vodíková bomba
Komentáře k článku: Vodíková bomba
cheetah: Takova bomba je tedy take radioaktvini? Jak je to s jeji radioaktivitou v porovnani s atomovou bombou (pokud je takove porovnani mozne)?
fyzmatik: Při výbuchu termonukleární bomby se do okolí dostanou nejenom radioaktivní izotopy vzniklé štěpením jader plutonia v atomové bombě, ale uvolní se navíc izotopy tritia H3, což je beta zářič s poločasem přeměny 12 let a radioaktivní uhlík C14 s poločasem přeměny 5730 let. Uhlík i vodík jsou vázány na potravní řetězce lidí, zvířat nebo i rostlin. Lidé utrpí nejenom vnější ozáření, ale v závislosti na vdechnutí radioaktivních izotopů i ozáření vnitřních orgánů.
jakub*: Pokud jako na videu nechame vybuchnout termonukleární bombu v atmosféře, kde se za působení velkých teplot začne srážek vzduch v kapičky vody nevytrvoří pomyslený radioktivní mrak ... který se pak vyprší nad lidským obydlím. Jak je vůbec možné, že se tyto pokusy můžou provádět ???
fyzmatik: Zkoušky jaderných zbraní je samozřejmě zakázáno provádět. K 31. 12. 2008 podepsalo 180 zemí Smlouvu o všeobecném zákazu zkoušek jaderných zbraní (CTBT). Nepodepsaly Indie, Severní korea a Pákistán.
jakub*: Zajímalo by mě jestli je možné, že by horká plazma hřibu která je vidět na videu mohla zápalit atmosféru ??? je to vubec možné ?
jakub*: No kyslík a dusík v atmosféře přece podporují hoření a sami o sobě jsou to dost hořlavé látky nebo je to nemožné ?
titan: Jakube, pokud přijmeme hoření, jako reakci s kyslíkem, pak kyslík je z tohoto hlediska naprosto nehořlavý plyn. To si málokdo uvědomuje a přitom je to tak jednoduché. Všude je plno kyslíkových lahví, cisteren apod. ale ty mohou být nebezpečné pouze náhlým uvolněním tlaku - prasknutím pláště, nikdy nemohou v atmosféře hořet. Výjimka je případ, kdy je prostor vyplněn např. vodíkem a tam se rychlou expanzí s jiskrou uvolní kyslík - to pak ten vodík začne hořet, ale kolik takových míst znáte - atmosféra to rozhodně není...
Zafixovat - kyslík je v běžném slova smyslu extrémně nehořlavá látka...
mocný hroch: Pokud je mi známo, u určitého typu výbuchu vodíkové bomby by mohlo dojít k rozšíření reakce na další prvky, tedy i na "zapálení" atmosféry a celé Zeměkoule. Podle jistých legend měli Rusové bombu, která byla tak silná, že by podobé zrušení Země způsobila, bomba sloužila jako pojistka proti jaderné válce. Ale asi na tom moc pravdy nebude.
titan: To opravdu nebude, Rusové odzkoušeli Car-bombu (světově TSAR), měla dva vodíkové stupně olověný obal, původně měla mít i třetí stupeň z uranu 238 a výkon 100 MT TNT, takto to bylo jen 57 MT, Bomba byla sice méně výkonná, než se plánovalo, ale i přes impozantní test byla zlikvidována oblast (mechanicky pouze 40km, plazmatická koule 9,2 km) v porovnání se zemí velmi malá, teplota po fúzi rychle klesá v sekundách (samotná fúze trvala 39 nanosekund) a teplota potřebná ke sloučení látek v atmosféře tam prostě krátce po výbuchu není, teplota k zapálení Země ve znatelném měřítku je tímto a větším výbuchem nedosažitelná. Na Youtube jsou odkazy na tento pokus - impozantní tlaková vlna, záblesk, seizmická vlna, po usazení prachu jen mírně poškozená krajina - pro zemi nic tragického. Kolem jaderných zbraní je stále dojem obrovského ničení, prakticky významný je jen pocit a vcelku rychlé účinky neviditelného záření, nic tak extra ničivého to není. Mnohem větší vnímanou silou jsou erupce sopek či zemětřesení a tsunami - to proto, že energie z jaderného výbuchu je velmi rychle rozptýlena, což se o těchto jevech říct nedá...
technik: Zaleží jak to myslíš. Co se učinků tíče je to v podstatě stejné jako u štěpné jaderné zbraně. V první fázi v dostatečné vzdalenosti tě oslepý a spálý světelné zaření pokud si dostatečně kryt či daleko za nedlouho přichazí tlaková vlna dosahující rychlosti bezmala rychlosti zvuku. tlaková vlna je v dusledku nejničivější pokud tě neusmrtí samotný tlak (zaleží opět zda si schovaný a jak daleko se od výbuchu nachazíš). Pravděpodobně tě poraní letící předměty jako kusi budov,skla,popelnice atd. v poslední fazi je tu okamžitá radiace proudy častic které v okamžiku výbuchu se rozlétnou do okolí alfa,a beta častice jsou zanedbatelné protože ulétnou jen pár metrů a to při výbuchu JZ je zanedbatelné zabiják je v tomto případě proud neutronů a záření gama, Poslední srtící prvek JZ potažmo TMZ (termonuklearní zbraně) je radioaktivní spád kdy ozářené částečky prachu, půdy a jiné dopadají na povrch ať v dešti či jen pusobení vzduchu. zde hraje roli už i častice alfa a častice beta přičemž alfa i beta nepronikne pokožkou ale při vdechnutí či sněděním potravi takto ozařené mohou zpusobyt zdravotní potíže končící třeba i smrtí. Co se týká rozdílu mezi JZ a TMZ jde spíše o velikost zasažené plochy u klasických štěpných zbraních je ekvivalent přibližně 20kt TNT u termonuklearních zbraní je běžně počítáno sekvivalente přeashujícím 1Mt TNT.
technik: ps. omluvte můj pravopis jsem dislektik, disgrafik a disortografiky.Jen jednu připomínku u radioaktivního spádu jsem myslel proud vzduchu (tj. vítr) nikoliv samotný vzduch
lusi :): chtěla bych se zeptat jaký je rozdíl mezi vodíkovou a atomovou bombou.
technik: Viz víše Atomová neboli štěpná jaderná zbraň funguje na principu tzv. štěpení tšžkých jader. Z Plutonium Pu239 nebo Uran U235 se po zásahu neutronu rozpadně a uvolní další 2-3 neutroni které opět vráží do dalších jader (to určitě znáte ze ZŠ). To je princip Jaderné štěpné zbraně (amatersky též "klasicá Atomová bomba")
Termonukleární (nebo též "vodíková") zbraň pracuje na principu termonukleární fůze kdy při vysoké teplotě a tlaku se jádra lehkého atomu (např. Vodíku) překonají tzv. coulombovau interakci. a sloučí se v těžší prvek což vede k uvolnění obrovského množstvý anergie. Pro spuštění termojaderné fůze je však zapotřebí velkého tlaku a teploty a proto je pro spuštění použita klasická stěpná jaderná zbraň
adam 235: Chtěl bych se zeptat, jestli olovo pohlcuje nebo jenom odráží gama záření. Předem děkuji.
majkl: Dobrý den chtěl jsem se zeptat jaká z těchto dvou bomb má větší účinek?Jaderná nebo termonukleární?
Děkuji za odpověď
technik:
Dalo by se obecně říci že Termonukleární. Termonukleární zbraně mohou dosahovat síly několika desítek Mega tun TNT (Největší jaderný výbuch Termonukleární zbraň car měla 57Mt TNT) zatím co štěpná zbraň ojediněle maximálně v několika případech stovek kilo tun TNT běžně však pouze desítek kilo tun TNT , už jen fakt že jako primární část termonukleární zbraně (taková rozbuška) slouží klasická štěpná jaderná zbraň je jasné že bud termonukleární silnější.
Nicméně nejmenší síla dosažená štěpnou zbraní ("klasickou atomovkou") bylo 0,1kt TNT a největší okolo 500kt TNT a u termonukleární zbraně byl nejmenší výbuch okolo 1kt TNT. (takového výbuchu by se využilo v případě "Neutronové bomby") Z toho vidíte že muže nastat případ kdy "klasická atomovka" bude silnější než termonukleární. Nicméně je nepravděpodobné, že by se využívala termonukleární zbraň jako méně silná než štěpná zbraň už jen ze složitosti konstrukce(jak jsem již zmiňoval jako rozbuška slouží klasická štěpná zbraň)
julie dostálková: Takže se vlastně nejedná o čistou bombu, jak o ní někdy média hovoří?
xxx: Dobrý den.
Hypotetická situace: během vojenské přehlídky jsou předváděny jaderné bomby na pojízdných nosičích. Jedna z nich je odpálena. Dojde k samoodpálení i ostatních?
Děkuji za odpověď, Roman.
míša: Dobrý den , mohl by my někdo podrobněji vysvětlit rozdíl mezi vodíkovou a atomovou bombou :?