Změny relativní atomové hmotnosti některých prvků

Pro posouzení klidové hmotnosti atomů byla zavedena relativní atomová hmotnost, která udává kolikrát je hmotnost jistého atomu větší než stanovená referenční hmotnost vybraného atomu. Nejmenším atomem je atom vodíku, a tak relativní atomová hmotnost přibližně udává kolikrát je atom těžší než atom vodíku ₁H¹, který má ve svém jádře pouze jeden proton.  Jenže  vodík má v přírodě více izotopů a tak se místo něj stal referenčním atomem kyslík. Přesněji šlo o stanovení hodnoty 1/16 hmotnosti atomu kyslíku ₈O¹⁶. Nakonec si vědci vybrali izotop uhlíku ₆C¹² a zjistili hmotnost 1/12 tohoto atomu. Tak vznikla atomová hmotnostní konstanta m_u = 1,66 . 10^-27 kg.  Vynásobením této hodnoty relativní atomovou hmotností A_r daného chemického prvku získáme hmotnost atomu daného prvku. Relativní atomová hmotnost je tedy podílem klidové hmotnosti atomu a atomové hmotnostní konstanty m_u. V tabulkách jsou uváděny střední hodnoty A_r, neboť prvky se v přírodě vyskytují ve formě směsi izotopů. A u některých chemických prvků nyní dojde ke zpřesnění relativní atomové hmotnosti.

Vědci dlouhodobým měřením zjistili, že hodnota relativní atomové hmotnosti u 11 chemických prvků musí být opravena. Jedná se o vodík, lithium, bor, uhlík, dusík, kyslík, křemík, síru, chlor, thalium a germanium. Relativní atomová hmotnost podle vědců není jednoznačnou přírodní konstantou, ale její hodnota se pohybuje v určitém intervalu hodnot. Tento interval hodnot podle vědců odráží skutečnost, že každý atom prvku prošel od okamžiku svého vzniku vlastními "dějinami".

A tak po dlouhé době dojde k drobným zásahům do známých číselných hodnot třeba v periodické soustavě prvků.

Zdroj obrázku: https://discover.edventures.com/functions/termlib.php?action=&termid=250&alpha=r&searchString=