Trpasličí planety a plutoidy

Na zasedání kongresu Mezinárodní astronomické unie (IAU) v Praze v srpnu 2006 odhlasovali přítomní astronomové definici planety, z níž vyplynulo, že kolem našeho Slunce obíhá osm řádných planet a další menší tělesa - komety, asteroidy a trpasličí planety.  Planeta byla definována jako nebeské těleso, které obíhá okolo Slunce, má dostatečnou hmotnost, aby jeho vlastní gravitace překonala vnitřní síly pevného tělesa, takže dosáhne tvaru odpovídajícího hydrostatické rovnováze (přibližně kulatého) a vyčistilo okolí své dráhy. Nově vytvořená kategorie trpasličích planet zahrnuje tělesa,  která obíhají okolo Slunce, mají dostatečnou hmotnost, aby jejich vlastní gravitace překonala vnitřní síly pevného tělesa, takže dosáhnou tvaru odpovídajícího hydrostatické rovnováze (přibližně kulatého), ale  nevyčistila okolí své dráhy a nejsou satelitem. Trpasličí planety nejsou podmnožinou planet. Naopak pod trpasličí planety patří tzv. plutoidy – trpasličí planety obíhající Slunce až za drahou Neptunu.
S výjimkou satelitů by všechny ostatní objekty obíhající okolo Slunce měly být označovány společným termínem "malá tělesa sluneční soustavy".

Slovo "planeta" původně označovalo tuláky (poutníky), kteří byli známi jen jako světla pohybující se po obloze. Pluto (průměr 2300 km) tedy není považováno za planetu, ale za "trpasličí planetu".

K trpasličím planetám byly dále zařazeny: Ceres a čtyři plutoidy Pluto (průměr 2300 km), Eris (2400 km) a Haumea. Počet transneptunických těles s průměrem větším než 400 kilometrů se odhaduje kolem 80. Po prohledání celého Kuiperova pásu bychom mohli znát celkem přibližně 200 trpasličích planet za drahou Neptunu a k plutoidům budou dále zařazeny tělesa Orkus (1100 km), Varuna (780 km), Quaoar (1290 km), Ixion (980 km) a další ....

Ceres jako největší známé těleso hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem má průměr přes 900 kilometrů a je na rozdíl od ostatních transneptunických ledových těles kamennou trpasličí planetou.

Pravidla pro pojmenování malých těles Kuiperova pásu stanovují, že mají být pojmenovávána podle mytologických bytostí souvisejících se stvořením. Například Haumea je bohyní -patronkou či stvořitelkou ostrova Havaj, na němž leží Observatoř Mauna Kea. Plutoid Haumea dosahuje asi jedné třetiny hmotnosti Pluta a 0,07 % hmotnosti Země. Objeven byl roku 2004 týmem vedeným Michaelem Brownem z Kalifornského technologického institutu na fotografiích pořízených na observatoři Palomar v USA a roku 2005 týmem vedeným José Ortizem na Observatoři Sierra Nevada ve Španělsku. Objev provázely spory o prvenství mezi oběma týmy.

Plutoid Eris byl poprvé pozorovaný v roce 2003 a pozorování o 2 roky později stanovila jeho dráhu. Dokonce měl být pasován dle objevitelů na 10 planetu sluneční soustavy pod názvem Xena. Dokonce nalezli i jeho měsíc, kterému opět dali pracovní název podle další postavy televizního seriálu Gabrielle. Po zařazení Eris mezi plutoidy byl  název jeho měsíce určen jako  Dysnomia.

Plutoid Makemake (výslovnost je polynésky: mah-keh mah-keh) byl objeven v roce 2005. K určení dráhy Makemake významně přispěla předobjevová pozorování získaná na jihočeské Kleti teleskopem KLENOT.Těleso Makemake je načervenalé a zřejmě je jeho povrh je pokryt vrstvičkou zmrzlého metanu. Velikostí odpovídá pravděpodobně 2/3 Pluta. Jméno Makemake je z polynéské mytologie označení stvořitele lidstva a boha plodnosti  na Velikonočním ostrově. Jeho symbolem je muž s ptačí hlavou. Jméno navrhl vedoucí objevitelského týmu Mike Brown (California Institut of Technology), který se věnuje výzkumu obřích transneptunických těles a k jeho úlovkům patří další trpasličí planeta Eris,  Sedna či Quaoar. Jeho objevy transneptunických těles velikostí řádově srovnatelných s Plutem znamenaly  potřebu reklasifikace Pluta a nové definice planety, a vytvoření nové kategorie trpasličích planet.