Předpokládalo se tedy, že pětihvězdný systém Polárky tvoří dvě hvězdy Polárka Aa (hmotnost 4,5 Slunce, září asi 5000x více než Slunce) a Polárka Ab (hmotnost 1,5 Slunce), které obíhají kolem sebe ve vzájemné vzdálenosti asi 15 AU (astronomických jednotek, což je vzdálenost od Slunce téměř k Uranu). Tuto dvojici obíhá ve stonásobně větší vzdálenosti Polárka B a součástí systému by měly být ještě další dvě "slabé" hvězdy s označením C a D.
Nyní se astronomové pomocí rentgenové družice Chandra rozhodli prověřit, zda Polárka C a D skutečně patří k rodině hvězd označovaných jako Polárka. Využili přitom znalosti, že málo hmotné mladé hvězdy jsou silnými zdroji rentgenového záření. Chandra je schopna najít hvězdy příliš slabé, nebo v malé vzdálenosti od sousedních hvězd, ovšem i hvězdy, které není možné pozorovat v normálním optickém dalekohledu. Vidí dokonce objekty o 5x menší hmotnosti než Slunce. Výsledky měření satelitu Chandra však astronomy překvapily. Na fotografii se v okolí dvojhvězdy Polárky A neobjevila vůbec žádná další hvězda, která by mohla být kandidátkou na post Polárky C nebo D. Odtud usoudili, že hvězdy označované jako Polárka C a D, které pro svou malou jasnost sotva pozorujeme, musí být mnohem dál, než jsme si původně mysleli a nejsou součástí hvězdného systému Polárky.