Petrolej se snadno roztéká po polití kovu i po skle. Však se také používá při řezání skla. Snadno se dostává z nedostatečně uzavřených nádob díky své smáčivosti. Z hořáku petrolejové lampy lehce vzlíná na její povrch, který se brzy stane vlhkým a zapáchajícím. V knotu lampy se zcela bez problémů dostane vzlínáním tam, kde má být zapálen.
Velmi dlouho se rovněž udrží kaluž rozlitého petroleje, zaujme rozsáhlou plochu a zaplní v materiálu štěrbiny. Této vlastnosti se využívá v defektoskopii při zjišťování těsnosti spojů, trhlin a pórů v materiálech. Na povrch materiálu se vhodným způsobem aplikuje petrolej (nátěr, nástřik, ponor), který vnikne do povrchových necelistvostí. Petrolej se pak z povrchu odstraní a na povrch se nanese práškovitá bílá kontrastní látka (křída, vápno) napomáhající vzlínání petroleje z pórů a trhlinek. Vyhodnocení se provádí na světle nebo v ultrafialovém světle, a to nadvakrát - nejprve jsou zviditelněny velké vady, později vady drobnější. Petrolej vzlínající z mikroskopických trhlinek je tak prozradí. Dnes se však používají i jiné prostředky pro kapilární zkoušky.
Stejně tak se petrolej snadno dostane do závitů napevno přitáhnutého šroubku a umožní jeho šetrnější uvolnění.