Fyzmatik | Objev rozpínání vesmíru - rap

Dominující silou ve vesmíru je gravitační síla. Je dalekého dosahu a podle Newtonova gravitačního zákona ubývá s druhou mocninou vzdálenosti a navíc ji nelze ničím odstínit.  Poté, co Einstein v roce 1916 publikoval Obecnou teorii relativity, která popisuje gravitační působení těles, se v roce 19222 ruský matematik Alexandr Fridman pokusil zjistit, jak se vesmír vyvíjí v čase. Hledal řešení rovnic obecné teorie relativity a zjišťoval, jak se vesmír podle nich proměňuje. Přišel na to, že se vesmír v počátcích své existence rozpínal, tato expanze buď trvá stále nebo se časem může změnit ve smršťování.  Chyběly však důkazy takové odvážné teorie a byly poskytnuty právě 17. ledna 1929 americkým astronomem Erwinem Hubblem.

Hubble v tento den zaslal do sborníku "Zprávy Národní akademie věd" krátký článek. Jeho práce pak vyšla v březnu 1929 pod názvem "Vztah mezi vzdáleností a radiální rychlostí extragalaktických mlhovin". Hubble na základě měření 24 galaxií nalezl lineární vztah mezi jejich vzdálenostmi a rychlostmi vzdalování. Tak bylo potvrzeno rozpínání vesmíru.

Už počátkem 20. století byly náznaky, že mnohé spirální mlhoviny jeví červený posuv spektrálních čar, což je podle Dopplerova principu znak vzdalování objektů. Červený posuv pozorovaný zejména u galaxií je pak důkazem rozpínání vesmíru.

Matematicky je rozpínání vesmíru popsáno Hubblovým vztahem, ve kterém vystupuje Hubblova konstanta H, která je koeficientem úměrnosti mezi rychlostí a vzdáleností. Kdyby byla rychlost rozpínání v minulosti stálá, mohli bychom jednoduše vypočítat, kdy náš vesmír se začal rozpínat, tedy kdy vznikl. Bude-li mít Hubblova konstanta příliš velkou hodnotu, vyšel by příliš krátký časový interval od vzniku vesmíru po současnost. A zde byla hlavní slabina původní Hubblovy práce, neboť jeho konstanta úměrnosti vycházela zhruba 10x větší než je v současnosti a proto to vedlo ke směšně malému stáří vesmíru - kolem 1,9 miliardy let. Objevil se "paradox stáří", kdy podle stáří některých nalezených hornin na Zemi by měla být Země starší než celý vesmír. Paradox stáří se astronomům podařilo zažehnat, když zjistili, že Hubble měl chybně okalibrované mezigalaktické vzdálenosti..

 Dnes Hubblovi nemůže nikdo upřít jeho velký objev, který poprvé potvrdil představy teoretiků o vývoji vesmíru.Mnozí astronomové však tehdy jeho práci rozpačitě přijímali či dokonce odmítali. Teprve po objevu reliktního záření v roce 1964 bylo všem zřejmé, že se vesmír doopravdy rozpíná.