Simulace řetězové štěpné reakce například v izotopu uranu 235 je známá spíše ze statických obrázků. Zpomalený neutron narazí do jádra uranu, které se rozštěpí na dva přibližně stejně velké fragmenty. Přitom se uvolní obvykle 3 nové neutrony, které štěpí další jádra a tak se rozeběhne neřízená řetězová štěpná reakce. V jaderném reaktoru se dá její průběh regulovat vsunování regulačních tyčí z kadmia či bóru, které pohlcují uvolněné neutrony. No a při každém štěpení jádra se uvolní poměrně velká energie, která bývá označována jako energie jaderná. Ta je pak využitelná třeba na výrobu elektrické energie... Simulace na videu ukazuje jak červený balónek (představuje volný neutron) padá na připravené natažené pastičky na myši s položenými bílými míčky (jádra uranu). Červený míček způsobí, že se lavinovitě začnou pastičky zaklapovat, přitom odskakující bílé míčky (neutrony) způsobují další a další zaklapávání pastí, dokud děj neskončí. Štěpení jader uranu si tak můžeme vhodně "zviditelnit".